17. 5. 2019 / ARCHIV ČLÁNKŮ / Autor: MPO
Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, které nabylo účinnosti dne 2. ledna 2013, upravuje v ČR agendu, která se zpravidla označuje jako "RoHS" /aktualizováno 14.5.2019/.
Úvod
Označení „RoHS“ je akronymem složeným z počátečních písmen anglického označení Restriction of Hazardous Substances (tj. omezování nebezpečných látek). RoHS je dnes široce používaným označením, které se týká elektrických a elektronických zařízení uváděných na trh.
Agenda RoHS je historicky svázána s aktivitou Evropské komise, která v roce 2000 předložila návrh, který byl nakonec v podobě směrnice č. 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (označována jako „RoHS 1“)vyhlášen v roce 2003.
V českém právním řádu byla poprvé agenda RoHS upravena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých jiných zákonů a jeho prováděcí vyhláškou č. 352/2005 Sb. s účinností od 1. 7. 2006. Oba předpisy transponovaly směrnici RoHS 1.
Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezování některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (dále jen „nařízení vlády“) s účinností od 2. ledna 2013 provádí zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění a současně transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (označovaná jako „RoHS 2“) .
Nařízení vlády upravuje práva a povinnosti výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců, kteří elektrická a elektronická zařízení uvádí na trh v České republice a distributorů, kteří tato zařízení na trh v České republice dodávají.
Cíl nařízení vlády
Cílem nařízení vlády je, aby elektrozařízení, která jsou uváděna na trh, obsahovala s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí některé nebezpečné látky (olovo, rtuť, kadmium šestimocný chrom, polybromované bifenyly a polybromované difenylethery) v homogenních materiálech pouze v množství, jež je stanoveno jako maximálně přípustné.
Nařízení vlády se vztahuje na všechna elektrozařízení, která náleží do celkem 11 kategorií (produktových skupin):
Nařízení vlády současně stanoví výčet výrobků/typů zařízení, která nespadají do jeho rozsahu působnosti, a dále obsahuje řadu výjimek pro konkrétní použití nebezpečných látek, včetně přechodných ustanovení upravujících dobu, po kterou tyto výjimky ze zákazu používání některých nebezpečných látek platí.
Za elektrická a elektronická zařízení se pro účely nařízení vlády pokládají všechna, která k plnění alespoň jedné ze zamýšlených funkcí vyžadují elektrickou energii nebo elektromagnetické pole a zařízení k výrobě, přenosu a měření této energie a pole, která jsou určena pro použití se střídavým napětím nepřesahujícím 1000 V a stejnosměrným napětím nepřesahujícím 1500 V.
Výrobci, dovozci, popř. zplnomocnění zástupci výrobců mají povinnost prokázat shodu elektrozařízení, která má tři prvky (technická dokumentace, EU prohlášení o shodě a označení CE).
Časová působnost nařízení vlády
Aktuálně je nejdůležitějším mezníkem 22. červenec 2019. Od tohoto dne dojde k:
Ode dne 12. června 2019 dojde na základě novely nařízení vlády č. 101/2018 Sb. k:
Ode dne 22. července 2021 dojde na základě novely nařízení vlády č. 391/2016 Sb. k:
rozšíření počtu omezovaných látek o DEHP, BBP, DBP a DIBP u zdravotnických prostředků (včetně zdravotnických prostředků in vitro), monitorovacích a řídicích přístrojů (včetně průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů), a to na základě novely nařízení vlády č. 391/2016 Sb.
Kontrolní činnost
Kontrolou plnění povinností všech hospodářských subjektů ke všem kategoriím elektrozařízení je pověřena Česká obchodní inspekce s výjimkou kategorie zdravotnické prostředky, u kterých kontrolní činnost provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Dosavadní novely nařízení vlády
Výjimky ze zákazu používání někt. nebezpečných látek
Evropská komise kontinuálně provádí proces přizpůsobování vědeckému a technickému pokroku, který se zahajuje na žádost výrobců. Komise posuzuje žádosti o výjimky ze zákazu používání některých nebezpečných látek (tj. olova rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyleteherů (PBDE)). Komise hodnotí celkové dopady na životní prostředí, zdraví a bezpečnost spotřebitelů, zabývá se dostupností náhrad a hodnocením sociálních a hospodářských dopadů náhrad.
Výjimky, které Evropská komise přijímá delegovanými akty ve formě směrnic Komise v přenesené pravomoci, jsou všechny od 31. 12. 2016 transponovány do příloh č. 2 a 3 nařízení vlády.
Níže (v příloze) uvádíme přehled všech platných delegovaných směrnic, které jsou do nařízení vlády transponovány.
Manuál
MPO k usnadnění orientace v problematice RoHS vydalo Manuál. Ten je určen k využití všem hospodářským subjektům (výrobcům, zplnomocněným zástupcům, dovozcům a distributorům) jako úvod do problematiky, má usnadnit jejich orientaci v nařízení vlády a poskytnout jim přehled povinností, které z tohoto předpisu vyplývají.
Přílohy ke stažení
Ilustrační foto/pxhere
Svaz chemického průmyslu
České republiky
Rubeška 393/7
190 00 Praha 9
IČ: 16193725
DIČ: CZ16193725
+420 283 290 786