Vodík jako příspěvek k dekarbonizaci ČR

EU vychází z předpokladu, že „vodíková ekonomika“ významně přispěje k dekarbonizaci (defosilizaci) klimatu. V dubnu byla zahájena práce na aktualizaci NÁRODNÍ VODÍKOVÉ STRATEGIE. Ve vytvořených pracovních skupinách jsou jmenováni zástupci SCHP ČR a vybraných členských organizacích:

• PS1 Výroba vodíku (SCHP ČR, Orlen Unipetrol, Spolchemie)
• PS2 Využití vodíku (SCHP ČR, Spolchemie)
• PS2 Doprava a skladováni vodíku
• PS4 Vodíkové technologie
• PS5 Makroanalýzy

Problematika bude paralelně projednávána a diskutována se členy pracovní skupiny Vodík SCHP ČR.

Zatím jsou na „vodíkovou ekonomiku“ rozporuplné názory. Na jedné straně je to směr, který již definitivně nastavila EU a pro členské státy EU nastavila cíle, neoddiskutovatelné zejména za situace, kdy byly již představiteli ČR akceptovány. Na druhou stranu má ČR svá specifika, které je nezbytné respektovat a zohlednit při naplňování požadavků EU, které vychází ze základních tezí budoucího vývoje EU: soběstačnost (resiliency), konkurenceschopnost (competitiveness), udržitelnost (sustainability). Proto by měly být hledány a aplikovány cesty, které k těmto základním tezím budou přispívat a ne naopak.

Proč vodík?

• Při jeho energetickém využití nevznikají skleníkové plyny, jeho využití je ověřeno i pro využití v dopravě (elektromobilita na bázi palivových článků).
• Na rozdíl od elektrické energie jej lze snáze skladovat – přímo či (raději) prostřednictvím jeho derivátů jako je např. čpavek (NH₃) nebo metanol (CH₃OH).

Proč zelený vodík? (=vodík vyrobený elektrolýzou vody za použití zelené elektrické energie)

• Při jeho výrobě nevznikají skleníkové plyny.
• V EU je dostupná surovina pro jeho výrobu – voda.

Připravovaná aktualizace „Vodíkové strategie ČR“ by měla přihlédnout k možnostem českého průmyslu a dopravy, měly by být zvážena výroba a využití i nízkoemisního vodíku (případně využití vodíku vznikajícího jako vedlejší produkt ze stávajících chemických procesů, aby tato výroba mohla být zachována anebo vodík vznikající ze zpracování odpadů. Samostatnou kapitolou je pak i vodík vyráběný parciální oxidací ropných zbytků: pokud se bude v ČR zpracovávat ropa (myslím, že to bude i po elektrifikaci dopravy jako surovina pro petrochemické výroby), pak je to nejefektivnější způsob jejich využití (oproti přímému spalování, resp. energetickému využití). Technologie CCU pak budou sehrávat stále významnější úlohu!