Stanovisko Svazu chemického průmyslu ČR k navrhovaným změnám v oblasti regulovaných cen energií

Svaz chemického průmyslu ČR je znepokojen navrhovanými změnami v oblasti regulovaných cen energií. Již v roce 2022 si ve spolupráci s externí poradenskou firmou nechal zpracovat dopadovou studii „Dlouhodobá konkurenceschopnost chemického průmyslu v kontextu vývoje cen energií a dekarbonizace“. Z této studie vyplynulo, že po zvýšení cen zemního plynu a elektřiny činil jejich podíl na celkových nákladech až 17,0 %, resp. 9,2 %, přičemž náklady na energie průměrně stouply o 117 % (v případě maximálního nárůstu o 220 %). Situace v roce 2023 se sice zlepšila a nákladové zatížení v současné době není tak vysoké, jako v roce 2022. Přesto ceny zemního plynu (jak uvádí evropská chemická asociace CEFIC v posledním měsíčním „Facts and Figures“) jsou v Evropě stále 3,5 x vyšší než v USA, což významně ovlivňuje konkurenceschopnost evropského, potažmo českého chemického průmyslu. Navrženými opatřeními vlády platnými pro rok 2024 se situace opět významně zhorší.

Řada podniků chemického odvětví omezila výrobu z důvodu poklesu poptávky způsobené mj. i nárůstem cen finální produkce, pro zajištění alespoň minimální ziskovosti výroby. Jak uvádí evropská chemická asociace CEFIC v posledním měsíčním „Facts and Figures“ v chemickém průmyslu EU došlo k 15% poklesu produkce za posledních 12 měsíců, v ČR činil pokles 13 %, což přispělo i k celkovému poklesu průmyslové produkce v ČR meziročně o 0,6 % (jak uvedl ČSÚ na konci října t.r.).

I nadále pokračuje trend přemisťování výrob základních chemikálií s nižší přidanou hodnotou mimo EU do zemí méně svázaných přísnou energeticko-klimatickou legislativou. Na druhou stranu si EU postupně uvědomuje některé kritické problémy spojené s dovozem těchto surovin do EU, tento problém nedostatku surovin pro výrobu pokročilejších produktů se projevil například v době Covid-19, dnes je vnímán například v souvislosti s farmaceutickou výrobou.

Za pozitivní považujeme, že se po tlaku průmyslu vláda rozhodla využít Dočasného krizového rámce (DKR) pro podporu velkých firem v nejsložitějším období vysokých cen energií. S jeho využitím však nelze nadále počítat. Na druhou stranu negativním aspektem bylo vládou přijaté snížení objemu finančních prostředků určených pro kompenzace nepřímých nákladů (KNN) v souvislosti s vysokou cenou povolenky odůvodňované dvojí podporou pro firmy, které čerpají v rámci DKR a KNN. Jako zástupce firem spadajících do množiny energeticky náročného odvětví však argumentaci odůvodňující snížení považujeme za nejasnou a dokonce nedůvodnou, protože se jedná o dva spolu nesouvisející režimy podpory.

Klíčovým dopadem na energeticky náročná odvětví, mezi které chemický průmysl patří, je vrácení plateb za podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE) na původní úroveň před energetickou krizí a navyšování plateb za regulovanou složku energií. V případě plateb za POZE budou čeští výrobci znevýhodněni například proti svému sousedovi a významnému obchodnímu partnerovi SRN, kde odběratelé elektřiny tento příplatek nemusí platit a dodavatelé elektřiny musí snížení v plné výši přenést na konečné spotřebitele. V SRN je pro tento účel zřízen speciální fond, jehož zdroje mj. částečně tvoří i výnosy u aukce povolenek EU ETS.

Regulované složky ceny energií tvoří nejvýznamnější část koncové ceny elektrické energie a v souvislosti s předpokládaným rozvojem v souvislosti s rozvojem OZE se dá očekávat další významný nárůst podílu regulované složky ceny v celkové ceně.

Česká vláda se tak rozhodla snížit podporu v této oblasti v podstatě na nulu a průmyslu tak razantně zvýšit jejich náklady na energie. Pro energeticky náročné podniky by aktuální nastavení představené vládou znamenalo i několikanásobné zvýšení oproti úrovni, kterou platily do roku 2021 a pro některé firmy nárůst nákladů na regulované ceny o stovky procent. Dle prvních průzkumů mezi členy Svazu dojde navrhovaným opatřením k navýšení nákladů o více než 1 mld. korun.

Takový nárůst nákladů bude znamenat významné omezení investic, mj. i investic do dekarbonizace a příp. i budování vlastních obnovitelných zdrojů energií a nepochybně i sociální dopady z důvodu omezených možností zvyšování platů a dalších sociálních výhod pro zaměstnance.

Průmysl proto v souvislosti se zachováním konkurenceschopnosti alespoň v rámci EU požaduje minimálně návrat ke stavu před covidovým obdobím, kdy byla ze státního rozpočtu hrazena nadpoloviční část příplatku a případně rozložení náběhu finanční zátěže na delší období, nikoliv jednorázově.

V rámci debaty na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR v Brně premiér osobně přislíbil, že vláda bude s průmyslem ještě v této souvislosti jednat, tedy pevně věříme, že dojde k nastavení spravedlivých podmínek pro český průmysl.

V Praze dne 1. listopadu 2023