Stanovisko SCHP ČR k Farm to Fork

Sdělení Komise Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (dále jen „Strategie“) je jedním z opatření Zelené dohody pro Evropu.

Strategie má posílit úsilí zemědělců a rybářů v boji proti změně klimatu, za ochranu životního prostředí, zachování biologické rozmanitosti a udržitelné výroby potravin v EU. Klíčovými nástroji na podporu tohoto úsilí budou Společná zemědělská politika a Společná rybářská politika, ke splnění cílů vytyčených ve Strategii bude nezbytné zajistit jejich adekvátní financování. Při realizaci cílů Strategie je zásadní, aby byla zachována a navýšena konkurenceschopnost zemědělského, rybářského a potravinářského sektoru členských zemí EU a nedošlo ke zhoršení pozice firem z EU ve srovnání s globálními firmami. Kvalita potravin a potravinářské produkce v EU musí splňovat přísné standardy z hlediska bezpečnosti a ochrany životního prostředí, potravinářská výrobky jsou na vysoké úrovni. EU by měla zvýšit tlak na zajištění uplatňování stejných standardů udržitelnosti výroby potravin pro země exportující zemědělské výrobky do EU.

 Strategie obsahuje specifické cíle a Komise následně stanoví legislativní a další opatření, která jsou k dosažení cílů nezbytná. Ve Strategii Komise neuvádí, z jakých konkrétních pokladů a dat vycházela při navrhování jednotlivých cílů. Podle našeho názoru měla před zveřejněním Strategie proběhnout diskuze s členskými státy a zástupci dotčených firem z průmyslu a zemědělství, aby zveřejněné cíle byly reálné a proveditelné. Požadujeme, aby Komise předložila studie dopadu opatření uvedených ve Strategii na jednotlivé členské státy a rovněž na celou EU z hlediska dopadu na životní prostředí, průmysl a zemědělství. Je třeba rovněž provést analýzu splnitelnosti stanovených cílů na úrovni členských států.

Svaz chemického průmyslu ČR (dále jen „Svaz“) upozorňuje na nebezpečí, která vyplývají z některých cílů uvedených ve Strategii pro průmysl a zemědělství v jednotlivých členských státech i v EU jako celku.

Svaz nesouhlasí s omezením používání pesticidů a s ním souvisejících rizik o 50 % do roku 2030. Snížení používání pesticidů na celoevropské úrovni je pozitivní krok, nelze však souhlasit s případnou plošnou redukcí ve všech členských státech. Aktuální spotřeba je v jednotlivých členských státech rozdílná, je třeba zohlednit výchozí pozici členských států. Redukce účinných látek musí být prováděna pouze za předpokladu, že na trhu je k dispozici alternativní látka bezpečná pro zdraví lidí, zvířat a životní prostředí.

Svaz rovněž nesouhlasí s omezením používání nebezpečnějších pesticidů o 50 % do roku 2030. Nesouhlasíme s případným stanovením 50 % redukce na úrovni členských států, je třeba zohlednit výchozí pozici jednotlivých členských států. Podporujeme zaměření výzkumu na nechemické způsoby ochrany rostlin, které Komise uvádí. Požadujeme, aby se EU i jednotlivé členské státy zaměřily na velmi aktuální problematiku ilegálních pesticidů.

Z pohledu členských firem Svazu - výrobců hnojiv podporujeme především zaměření na snižování ztráty živin do okolního prostředí, mimo jiné s ohledem na kvalitu ovzduší a vody, místo stanovování nesystémových limitů pro hnojiva. Je třeba rovněž zachovat potravinovou bezpečnost. Účinným nástrojem ke snižování ztrát živin je zaměření se mimo jiné na nejlepší způsoby hnojení, šíření podpůrných technologií a služeb či podporu vyspělých hnojiv zaměřených na určité plodiny, to vše spojené s metodami chytrého zemědělství, novými nástroji a daty v reálném čase.

Z pohledu ekonomických i environmentálních dopadů je potřeba rozlišit potenciál oblastí z hlediska produkce potravin a riziko poškození životního prostředí. V řadě případů nevyplývá negativní vliv dusíku na životní prostředí z jeho dávky, ale z nevhodného způsobu jeho použití (rozdělení dávek, volba forem dusíku, nevhodně stanovená období zákazu hnojení v legislativě apod.)

Doporučujeme v rámci EU-27 vytvoření vhodných nástrojů, které napomohou efektivní analýze vlivů vstupu dusíku v souvislosti s využitím půdního potenciálu tak, aby bylo optimalizováno použití dusíku v rámci snížení dopadů na životní prostředí, ale vedlo zároveň k udržení, či zvýšení množství a kvality zemědělské produkce.

 Podporujeme návrh asociace Fertilizers Europe (FE), aby se součástí Strategie stalo zvýšení efektivity využití dusíku (NUE) v EU o 10 % do roku 2030 (v porovnání se stavem z roku 2014). FE doporučuje tento cíl stanovit na národní/regionální úrovni, neboť v rámci jednotlivých zemí EU platí velmi odlišné podmínky pro hospodaření.

Svaz nesouhlasí s případným plošným snížením používání hnojiv o 20 % na úrovni členských států do roku 2030. Důležitou roli hrají faktory, jako jsou rozloha orné půdy, typy pěstovaných plodin, počet hospodářských zvířat, postupy používané v zemědělství, klimatické podmínky. Množství živin používaných dnes na hektar zemědělské půdy se v jednotlivých členských zemích EU výrazně liší vzhledem k odlišným metodám zemědělské výroby, které se v Evropě aplikují. Kdyby se na tyto odlišnosti nebral ohled, hrozí diskriminace některých členských zemí –cíl stanovený EU by mohl zásadně omezit jejich další zemědělský rozvoj. Redukce hnojení na úrovni celé EU by znamenala sníženou výnosnost, menší příjmy a ohrožení potravinové soběstačnosti EU.

Komise by měla zvýšit důraz na kontrolu množství užívaných hnojiv ve všech členských státech
a teprve na základě reálných hodnot spolupracovat s členskými státy k přijetí trajektorie ke snižování množství užívaných hnojiv dle jejich specifických podmínek. Je rovněž důležité vzít v úvahu všechny dostupné zdroje živin (tj. minerální hnojiva a organická hnojiva jako kejda či hnůj). Snížení aplikace organických hnojiv může mít negativní dopad na udržování vyrovnané či pozitivní bilance organické složky v půdě a poškodit tak biologické procesy v půdě, včetně schopnosti zadržovat vodu.

Společná zemědělská politika EU po roce 2020, která se posouvá od harmonizace k výkonu, by tedy měla obsahovat požadavky na implementaci plánů výživy a hnojení na úrovni farem.

Další způsob, jak snižovat ztrátu živin v EU, je podpora cirkularity ve využívání živin, např. využití nového potenciálu vytvořeného nařízením EP a Rady (EU) 2019/1009, které definuje nové zdroje opětovně využitých materiálů z městských a zemědělských nutričních cyklů.

Svaz nesouhlasí se stanovením cíle případného snížení používání antimikrobik o 50 % plošně ve všech členských státech, výchozí pozice je v jednotlivých státech rozdílná, což je nutné zohlednit.

Svaz podporuje výzkum, vývoj a zemědělské a rybářské inovace a digitalizaci zemědělství pro plnění cílů Strategie, je však nutné zajistit jeho dostatečnou finanční podporu a akceptovat, že se jedná
o dlouhodobý proces, vyžadující nové nástroje a technologie.