Pryžové výrobky a oběhová ekonomika

Podle studie TMP porostou globální aplikace elastomerů do roku 2024 průměrně o 4,7 % ročně.

Všechny tyto aplikace jsou podmíněny procesem tzv. vulkanizace elastomerů, při kterém dojde zahřátím na teplotu 150 –180°C v přítomnosti vulkanizačních a dalších přísad k zesíťování původně lineárních makromolekulárních kaučuků. Více než 50 % aplikací pryží představují pneumatiky.

Evropští výrobci pryžových výrobků jsou organizováni v asociaci ETRMA – European Tyre and Rubber Manufacturers Association /www.etrma.org/. Asociace reprezentuje 4 400 společností s 370 tisíci zaměstnanců s podílem na trhu ve výši 73 %. Potěšitelné je i zapojení ČR prostřednictvím společnosti ELT Managment Company v Brně /www.eltma.cz/.

Československo bylo, i díky Baťovým firmám, významným zpracovatelem elastomerů, ať již na boty a další pryžové výrobky, tak na kordy a pneumatiky. Po privatizaci firmy Barum do vlastnictví Continentalu, firmy Mitas do vlastnictví soukromých osob v rámci ČGS Holding a výstavbě pneumatikárny korejskou firmou Nexen jsme se stali výraznými hráči na evropském trhu.

Z poslední výroční zprávy ETRMA vyplývá, že v pořadí dle obratu byly vloni na prvních místech následující globální hráči ve výrobě pryží:

1. Bridgestone /Japonsko/ s obratem 24,2 miliard euro
2. Michelin /Francie/ 21,6
3. Goodyear /USA/ 13,5
4. Continental /Německo/ 11,4
5. Sumitomo /Japonsko/ 6,1

Členové ETRMA hlásí za první pololetí 2019 pokles obratu osobních pneumatik o 3,7 %, u traktorových o 4,4 %. Kupodivu vykazují nárust u nákladních pneumatik o 5,4 % a u pneumatik pro jednostopá vozidla o 3,2 %.

Nejvýznamnější roli na evropském gumárenském průmyslu hraje německá asociace WDK /www.wdk.de/, která má 120 členů a obratem 11,7 miliardy euro se podílí na 85 % německém trhu. Již za rok 2018 hlásila pokles tržeb o 2,6 %.

Pokles obratu se významně prohloubil i v prvním pololetí 2019 o 7,4 % na 5,5 miliardy euro, přičemž v segmentu pneumatik se jednal o pokles o 14,8 %. Celkem vloni zpracovali 760 tis. tun elastomerů, což je o 3,0 % méně než ve stejném období 2017.

Podíl aplikací elastomerů na pneumatiky byl 47,4 %, následovaly stejným podílem aplikace na technickou pryž pro dopravní prostředky a ostatní segmenty.

V dubnu 2019 publikovala německá agentura pro životní prostředí publikaci, zpracovanou 27 experty v čele s Liliam Besse, nazvanou „Kunststoffe in der Umwelt“. V souvislosti s výskytem mikroplastů v řekách a mořích upozornili na značné množství produktů, pocházejících z oděrů pneumatik během provozu na silnicích.

I když do dnešního dne nebyly mikroplasty jednoznačně definovány a odpadní pryž se v bilanci plastových odpadů neuvádí, došli k závěru, že v roce 2010 bylo v Německu zjištěn výskyt oděrů z pneumatik ve výši 111 tisíc tun, přičemž největší podíl měly elastomery se 43 tis. tunami a saze se podílely 38 tisíci tunami.

Následně vydala 12.9.2019 agentura Conversio studii „Eintrag Reifenabrieb aus Deutschland in die Meere“, ve které konstatuje:

- ztráta hmotnosti pneumatik za dobu životnosti osobního auta činí 1,1 – 1,3 kg.

- za rok 2017 vzniklo v Německu 130 tis. tun oděrů z pneumatik, s podílem ze 44 % z osobních vozů, z 25 % nákladních vozů do 3,5 tuny, 18% se podílejí tahače, 7 % kamiony s nosností nad 6 tun a 6 % ostatní.

- jemný prach z pneumatik v ovzduší se pohybuje mezi 5,5-9,1 tis. tunami.

- prostřednictvím řek odchází do moří 3 – 4,9 tis. tun oděrů z pneumatik.

Jak již bylo uvedeno, nefigurují ve statistikách o odpadních plastech údaje o odpadních pryžích, neboť typická pneumatika obsahuje mnoho komponent, konkrétně:

• Elastomery /SBR, BR, NR aj/ s podílem 40 – 60 %

• Plniva /saze, oxid křemíku, silany/ 20 – 35 %

• Změkčovadla – minerální oleje 12 – 15 %

• Vulkanizačná činidla /ZnO,S,Se, peroxidy/ 1- 2 %

• Aditiva /antioxidanty, apod/ 5 - 10 %

• Výztuže /kordová a kovová vlákna/ 5 – 10 %

Tyto údaje vycházejí ze dvou vědeckých pojednáních zadaných asociací ETRMA s cílem přijetí opatření ke zmírnění dopadů oděrů pneumatik na životní prostředí. Jednalo se o tyto zprávy:

- Martin Jekel: „Scientific Report on Tyre and Road Wear Particles /TRWP/ in the aquatic environment“ ze dne 17.6.2019 – 35 stran

- European TRW Platform: „Way Forward Report“ ze září 2019 – 20 stran

Za hlavní faktory, které ovlivňují výskyt oděrů pneumatik na silnicích považují /pořadí od nejvýznamnějšího/:

• Styl řízení

• Topologie silnice /zatáčky, kopce/

• Povrch vozovky

• Typ dopravního prostředku

• Teplota

• Suchá nebo mokrá vozovka

Problematika částic z oděrů je značně komplikovaná a dosavadní znalosti jsou limitovány a bude je nutno doplnit dalším výzkumem.

Znalosti o způsobech využívání pneumatik po skončení jejích životnosti jsou na podstatně vyšší úrovni. Agentura ETRMA vede již od roku 1994 statistiky o množství pneumatik uvedených na trh, o množství pneumatik po skončení životnosti a podílu energetického využití rozdrcených pneumatik a o jejich materiálovém využití.

Zatímco v roce 1994 bylo využito energeticky 67 % odpadních pneumatik, v roce 2016 to již bylo pouze 35 %. Zbývající množství bylo využito materiálově.

V roce 2016 bylo uvedeno na trh 3,9 mil. tun pneumatik, přičemž 3,0 mil. tun bylo vytříděno z opotřebených pneumatik, z toho bylo 1,1 mil. tun využito energetiky, převážně v cementárnách /81 %/, zbytek v lokálních teplárnách nebo elektrárnách.

Ze zbývajících 1,9 mil. tun bylo využito 75 % jako granule pro umělé povrchy hřišť, rohože, dlaždice a jiné lisované výrobky, dále 15 % jako přídavek do cementu, 6 % ve stavebnictví jako přídavek do asfaltů, lisované sloupky pro značky, odhlučňovací stěny a 1 % v pyrolýze. /20 tis. tun/. Posledně jmenovaná aplikace se od roku 2016 významně rozvíjí.

V ČR řeší problematiku zpětného odběru pneumatik společnost ELTMA se sídlem v Brně, která byla založena v dubnu 2016 v návaznosti na zákon č. 185/2001Sb o odpadech a vyhlášku č.248/2015Sb o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik.

Vychází ze zásady, že pneumatika není komunální odpad a za její likvidaci po skončení aplikační životnosti platí občan již při jejím zakoupení. ELTMA zajišťuje prostřednictvím 2900 sběrných míst svoz a likvidaci zdarma. Následně jsou pneumatiky rozdrceny a drť je roztříděna a pryžový granulát aplikován materiálově nebo energeticky.

V sousedním Slovensku již od roku 2001 působí společnost Dron Industries v Dunajské Strede /www.dron.sk/, která disponuje kapacitou 15 tis. tun odpadních pneumatik, ze kterých vyrábí oleje, koks, plyn a kordy. Společnost Lamione SE usiluje v ČR o likvidace pneumatik pyrolýzou. Za 100 mil. Kč plánuje výstavbu zařízení u Litomyšle s kapacitou 20 tun rozdrcených pneumatik za den na pyrolýzní olej, plyn a další látky.

Z výroční zprávy ELTMA za rok 2018 vyplývá, že v ČR bylo sesbíráno 47 100 starých pneumatik, což je 89 % podíl z celkem na trh uvedených nových pneumatik. Vysoce tak byla překročena míra recyklace na rok 2020, která je ve výši 65 %.

Na veletrhu K 2019 prezentovala firma PolyOne saze, vyrobené z použitých pneumatik s nižší spotřebou vody o 61 % a nižší uhlíkovou stopou o 90 %, oproti sazím vyrobených klasickým způsobem.

Firma Evonik prezentovala unikátní aditivum Vestenamer, které po přidání do drtě umožňuje efektivnější zpracování na výrobky pro sportovní hřiště a ve stavebních aplikacích. Tvrdí, že globálně se ročně vytřídí 19,3 mil. tun pneumatik a jejich efektivní materiálové využití by se mělo upřednostňovat před energetickým.

Z výše uvedených dat vyplývá, že míra recyklací pneumatik po skončení životnosti je vyšší než je tomu u plastů. Nutno se zaměřit na využití zbývající části pryžových výrobků po skončení jejich životnosti. Pro tyto pryže neexistují data, a tak se lze pouze domýšlet, že končí na skládkách.