Pavel Brůžek: Chemie je moje láska

V mládí jste měl slibně rozjetou sportovní kariéru, nakonec jste dal přednost chemii. Co rozhodlo?

K chemii jsem se dostal na základce přes světelné a ohňostrojové efekty, díky čemuž jsem se přihlásil na chemickou průmyslovku. Ve stejnou dobu jsem si ale myslel, že budu vrcholový hokejista. Nějakou dobu se mi v Kometě Brno i dařilo. Pak ale přišlo zranění kolene, a s chemií jsem proto pokračoval i na vysoké škole.

V chemickém průmyslu jste začal působit v 60. letech v Moravských chemických závodech, poté jste přešel do podniku Lachema, který jste pomáhal budovat na zelené louce. Co bylo tehdy cílem vašeho týmu, který jste v Lachemě vedl?

Začali jsme dělat diagnostiku z tělních tekutin a mozkomíšního moku a skončili jsme tím, že jsme na to vymysleli i léčiva. Jeden z nejúspěšnějších projektů byl výzkum společně s Ústavem klinické experimentální onkologie, dnešním Masarykovým onkologickým ústavem, tehdy jsme společně jako první na světě vyvinuli cytostatikum na bázi platiny, které je dodnes velmi účinné a používané. Nejdůležitější byl správný tým lidí, který chtěl něco dokázat.

Ten očividně máte i v Kolíně, kde jste v roce 1996 zachránil skomírající Lučební závody Draslovka. Proč jste se rozhodl vstoupit do tohoto byznysu?

V Draslovce jsem viděl velký potenciál, protože provozů, kde se pracuje s kyanidy, ve světě moc není a při dnešní chemofobii, je málo pravděpodobné, že vzniknou nějaké nové. Potenciál byl ale i z hlediska vývoje nových molekul pro farmacii a zemědělství, což je něco, co se nám podařilo nastartovat. Ozdravení Draslovky bylo mým největším úspěchem. Bylo to velmi náročné, ale díky tomu jsme navázali na někdejší výrobu, kterou jsme nejen znásobili, ale také rozšířili o další produkty a technologie, které vyvážíme do celého světa.

Základem vaší výroby je kyanovodík. Jak moc po něm stoupá poptávka a jaká jsou jeho nová využití?

Od roku 1996 jsme navýšili kapacitu kyanovodíku tři a půl krát. Na začátku 20. století byl Kolín centrem lihovarnického a cukrárenského průmyslu, a kyanovodík se získával z odpadu z cukrové řepy. Výroba syntetického kyanovodíku zde začala v 60. letech. Nyní u nás na základě kyanovodíku vznikají tři produktové pilíře: průmyslová chemie, chemické speciality a agrochemikálie. Kyanovodík je základní produkt jednak pro kyanid sodný, kyanid draselný a kyanidy drahých kovů. Ty se používají pro galvanizační techniku, což je základní technologie pro výrobu čipů.

V kontextu evropského trhu ale máte nejsilnější pozici v gumárenském průmyslu. Jak do něj přispíváte?

Bez našeho produktu DPG se nedá vyrobit žádný gumárenský přípravek, protože bez něj není možná vulkanizace gumy. Nyní jsme navýšili kapacitu na prakticky maximum toho, co do Evropy můžeme dodat. Významným výrobcům pneumatik tak nyní dodáváme přes 70 % jejich spotřeby DPG, víc už ani moc nemůžeme, protože gumaři v Evropě musí mít dva dodavatele. Aktuálně ale připravujeme investici i v Americe, abychom využili naše dceřiné společnosti a DPG vyráběli i pro americký trh, kde je nyní dominantní čínský producent.

V Americe, v Austrálii a na dalších kontinentech se používá i váš další výrobek a tím jsou fumiganty, kterými se ošetřuje ovoce nebo zelenina, aby bez kažení přečkaly dlouhou cestu do Evropy. Zbavit něco chorob a škůdců ale má asi v přírodě univerzálnější využití že?

Ano, používá se, než se ovoce nalodí a jiný fumigant se zase využívá i u nás a to konkrétně v českých lesích pro fumigaci dřeva napadeného kůrovcem.

Když jsme u zemědělské výroby, tak název Draslovka odkazuje na jedno ze základních hnojiv, draslík. Jak kromě lesnictví pomáhají vaše výrobky v zemědělství?

Agrochemikálie jsou jednou z našich hlavních větví, a proto patříme mezi největší dodavatele na evropský trh. Naše stimulátory růstu se používají skutečně široce od řepky po obiloviny, zeleninu nebo trávník. Tyto látky zlepšují zakořenění, odolnost rostliny a zvyšují její výnosnost.

Po světě ale neputují jenom vaše výrobky, ale i vaše technologie. Jak moc velký je to pro vás byznys?

Jde hlavně o technologie pro výrobu kyanovodíku a kyanidů pro těžbu zlata. Pokud se budeme bavit pouze o Kolíně, tak z kolínské továrny se vyvezly technologie na Tchaj-wan, do Indie, Holandska a Ameriky. Tento segment roste ale globálně.

Do Draslovky před pár lety vstoupil velký hráč skupina BPD. Jak se od té doby změnilo fungování Draslovky?

To spojení existuje už 10 let a myslím si, že je velmi prospěšné. Díky tomu a pozdější akvizici divize amerického koncernu Chemours je nyní Draslovka Holding předním světovým výrobcem kyanidu sodného. Nejnověji vyvinuli její vědci novou revoluční technologii extrakce zlata, mědi, niklu a kobaltu z rudy využívající glycin, která zlepšuje ekonomickou efektivitu a má ekologické a sociální benefity.

Ve vedení Draslovky vás vystřídal váš syn. To je asi pro každého otce splněný sen. Bylo tak i u vás?

Chemie je po mé rodině moje druhá láska a jsem šťastný, že oba mí synové Petr i Pavel se se mnou rozhodli profesně spolupracovat. Můj syn Pavel, který to po mně převzal, má díky kombinaci chemického a ekonomického vzdělání na amerických univerzitách všechny předpoklady k tomu, aby společnost posunul ještě dál, než jsem ji dostal já. Myslím, že kombinace mých zkušeností, společné vize a jeho dravosti nese své ovoce a z původně regionální Draslovky je nyní nadnárodní korporace.

Pavel Brůžek

V chemickém průmyslu působí od 60. let. Ve státním podniku Lachema se vypracoval na generálního ředitele a po revoluci působil jako náměstek na Ministerstvu průmyslu a obchodu. V roce 1996 zachránil skomírající kolínské Lučební závody Draslovka, kde působil do roku 2016 na pozici generálního ředitele a předsedy představenstva. Jeho členem je dosud.