Oběhovému hospodářství pomohou inovativní technologie

Po úvodním uvítání účastníků semináře ze strany kanadské ambasády a rovněž i ze strany diplomatického zastoupení Spojených států amerických, přednesl svůj příspěvek na téma „Středočeský kraj – uhlíková stopa” Miloš Petera, náměstek hejtmanky Středočeského kraje pro oblast životního prostředí. Zmínil opatření, která kraj provádí pro snížení uhlíkové stopy – opatření v rámci veřejné hromadné dopravy, dotace na výměnu neekologických kotlů a snižování energetické náročnosti budov.

V další části hovořil o plánu odpadového hospodářství. Za hlavní cíle označil důslednou podporu odděleného sběru a recyklace využitelných komunálních odpadů, zajištění nakládání s biologicky rozložitelnými odpady rostlinného původu zejména na úrovni obcí, zajištění energetického využití směsných komunálních odpadů, zásadní omezení skládkování odpadůa a podporu spolupráce mezi obcemi. „Kraj podporuje výstavbu koncových zařízení dle hierarchie nakládání s odpady,” uvedl Miloš Petera.

Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru průmyslové ekologie MPO ČR, se věnovala tématu „Možnosti financování pro oběhové hospodářství”. Nejprve zmínila aktualizovanou Politiku druhotných surovin České republiky, následně pak operační program MPO – Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) a jeho vztah k cirkulární ekonomice a nízkouhlíkovým technologiím.

Vojtěch Pilnáček z odboru odpadů MŽP ČR, seznámil účastníky semináře s novým zákonem o odpadech a nakládání s komunálními odpady.

Hovořil o balíčku EU k oběhovému hospodářství a jeho cílech. Praví se zde, že „členské státy usilují o zajištění toho, aby od roku 2030 nebyl přijímán na skládku žádný odpad vhodný k recyklaci nebo jinému využití, zejména komunální odpad, s výjimkou odpadu, u něhož skládkování vede k nejlepšímu výsledku z hlediska životního prostředí v souladu s článkem 4 směrnice 2008/98/ES.”

Přičemž, jak uvedl Vojtěch Pilnáček, „v ČR se nedaří významně snižovat množství ukládaných komunálních odpadů na skládky. Nový zákon o odpadech by měl být silným nástrojem pro změnu situace.”

Oběhové hospodářství v České republice bylo obsahem přednášky Soni Jonášové, ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky. Oběhové hospodářství se stává velkým celosvětovým tématem z důvodu zrychlování lidské aktivity od roku 1950 a velkého tlaku na primární zdroje a jejich vyčerpávání. Tlak na tyto zdroje je obrovský z toho důvodu, že 92 % materiálů končí po použití jako odpad a nejsou dále využity či recyklovány. Pro dosažení obratu je nutná změna lidského myšlení a následné zavádění principů cirkulární ekonomiky do praxe.

Za Českou Technologickou Platformu pro užití Biosložek v dopravě a chemickém průmyslu (ČTPB) promluvili Ivan Souček, ředitel SCHP ČR a Leoš Gál, předseda řídícího výboru ČTPB.

Jako tři pilíře aktivit v letech 2019 – 2022 byla zmíněna biopaliva první a druhé generace a alternativní paliva. Bezkonflitkní zdrojový potenciál mají dle vyjádření Leoše Gála paliva druhé generace (B2G), využití oxidu uhličitého (CO₂) a koncept Power to X. Zmínil schéma tvorby syngasu CO + H₂ a finálních produktů dle mixu poměrů CO/H_2.

Více se pak zastavil u problematiky komunálních odpadů, kde poukázal na rozdíly ve spalování a zplyňování odpadu. ČTPB „upozorňuje, že cesta spaloven je technologický model, jehož největší nevýhodou je, že vzácný chemický obsah organických odpadů proměňuje pouze na teplo a elektrickou energii.

Navíc, realizace investicí do spaloven dlouhodobě ekonomicky předurčí cestu vstupní suroviny na okamžitou výrobu tepla a elektrické energie. Tímto „zablokuje“ faktickou možnost pokrokovějším cestám chemických recyklací a v konečné fázi i získávání vodíku do palivových článků.”

ČTPB proto „navrhuje v rámci své činnosti v příštích letech realizovat odborné a komplexní posouzení dostupných technologií B2G – W2B z hledisek: Technické – Technologické – Ekonomické - Sociologické- Environmentální. Porovnat možnosti likvidace odpadů touto cestou jako alternativu nakládání s odpady vzhledem ke spalování. A to především z perspektivního a dlouhodobého pohledu jako i z reálných podmínek odpadů v ČR.”

Petr Břenek za společnost PGP Terminal a.s. představil zařízení na ekologickou recyklaci komunálního a jiného typu odpadu na produkty k následnému materiálovému či energetickému využití na bázi technologie plazmového zplyňování. Zplyňování odpadu probíhá při teplotě až 4 000 °C, bez přístupu vzduchu. Jakýkoliv vstupní odpad je v plazmovém konvertoru transformován do syngasu a vitrifikátu.

„Tyto dva produkty se umí svým využitím přizpůsobit ekologickým cílům i celospolečenské poptávce. Syntézní plyn je unikátní chemická látka pro další využití a vitrifikát je plnohodnotná environmentálně pozitivní nevyluhovatelná náhrada kameniva,” uvedl Petr Břenek. „Jedná se o technologii 100 % environmentálně příznivou jak k ovzduší, tak k půdě, se 100 % využitím výstupních produktů,” dodal.

Jako poslední přednesl svůj příspěvek Carl Wolf, víceprezident pro EU společnosti LanzaTech - exklusivního smluvního partnera společnosti PGP Terminal,a.s. pro teritorium ČR a SR. Hovořil o komerčním využití výstupního syntetického plynu z procesu technologie plazmového zplyňování, který je konvertován do biopaliv II.generace.

Foto: Petr Jarolímek