Klimatický summit chemického průmyslu

Nejvíce emisí CO2 produkují energetické systémy /75 %/. Do roku 2050 by mělo být vyrobeno více než 80 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Průmysl by měl přispět úsporami a realizací oběhové ekonomiky. 

Podle studie Fraunhoferova institutu pro environmentální bezpečnost a energetické technologie /UMSICHT/ lze recyklací odpadních plastů snížit exhalace CO2 až o 60 % ve srovnání s produkcí panenských plastů.

Budovy spotřebovávají 40 % celkové spotřeby energií v EU. Ke snižování spotřeby pomohou mj. aplikace izolací. Podle agentury IHS představoval evropský trh izolantů v roce 2017 následující složení: 37 % skleněná vata, 26 % EPS izolace, 6 % XPS, 22 % kamenná vata, 8 % ostatní /PUR, PIR aj/

 Trh izolačních materiálů v EU v roce 2017. Zdroj: IHS Markit

Celosvětové kapacity instalovaných zařízení pro výrobu perliček zpěňovatelného polystyrenu u více než stovky výrobců dosáhly 12 miliónů tun, reálně se vyrábí 7-8 miliónů tun. Relativně nízký stupeň využití kapacit je způsoben sezónností spotřeby EPS, zároveň umožňuje vykrývat zvýšenou poptávku v období květen-říjen v Evropě. Do roku 2026 se prognózuje průměrný roční růst spotřeby o 2 %.

Prakticky všechny oblasti našeho života by byly nemyslitelné bez produktů, které přímo nebo nepřímo přicházejí do styku s chemickou výrobou. Odhaduje se, že přibližně 97 % výrobků pochází z chemické výroby nebo obsahuje alespoň jeden krok chemického procesu při jejich výrobě. 

Prakticky všechny oblasti našeho života by byly nemyslitelné bez produktů, které přímo nebo nepřímo přicházejí do styku s chemickou výrobou.

Vloni publikovala Mezinárodní rada chemických asociací /ICCA/ studii, z níž vyplývá, že chemický průmysl v roce 2017 zaměstnával 15 milionů lidí, je pátým největším světovým výrobním odvětvím, když se podílí 8,3 % na světovém HDP. Z regionů dominuje Asie a Tichomoří, následuje Evropa a Severní Amerika.

Evropská rada pro chemický průmysl /CEFIC/ vydala koncem června zprávu o vizi do r. 2050 nazvanou „Molekule Managers“, kterou zahajuje dialog o budoucnosti chemického průmyslu a jeho úloze při budování prosperující a udržitelnější Evropy. Zdůrazňuje, že chemický průmysl bude hrát klíčovou roli při přeměně odpadů na cenné suroviny nebo nové materiály. 

Chemický průmysl bude hrát klíčovou roli při přeměně odpadů na cenné suroviny nebo nové materiály.

Plasty se podílejí v Evropě více než jednou pětinou /21,6 %/ na obratu chemického průmyslu. Pro využití plastových odpadů nabízí chemický průmysl využití chemickými technologiemi recyklací.

Problematika snižování energií v chemickém průmyslu je dlouhodobým trendem. Z poslední výroční zpráva CEFIC vyplývá, že v období 1990 –2016 došlo v evropském chemickém průmyslu k 83 % nárůstu výroby, přičemž celková spotřeba energií poklesla o 18 %. Energetická účinnost, tj. spotřeba energií na jednotku produkce se snížila dokonce o 55 %.

Aktuální aktivitou CEFIC je společný projekt s Evropským sdružením pro kompozitní průmysl /EUCIA/ na recyklaci lopatek větrných turbín. V roce 2018 se podílelo 130 000 větrných turbín v EU 14 % na výrobě elektřiny. 

Lopatky větrných turbín jsou vyrobeny z kompozitního plastu, který zvyšuje výkon tím, že umožňuje lehčí a delší lopatky. Pro tyto aplikace se požívá 2,5 milionů tun kompozitních plastů. 

První generace větrných turbín se začíná blížit ke konci provozní životnosti. Jejich recyklace se stává aktuálním problémem. Chemický průmysl bude spolupracovat při řešení mechanických recyklací, ale i metodami jako je solvolýza nebo pyrolýzy.

V polovině července se v německém Ludwigshafenu konal na pozvání prezidenta BASF pana Brudermuellera inovační workshop zástupců 20 nadnárodních chemických společností s cílem urychlit pokrok v oblasti ochrany klimatu. 

Spolupráce se zaměří na urychlení vývoje a zavedení technologií s nízkými emisemi CO2. Společné projektové týmy se budou zabývat technologickými, regulačními, finančními, tržními a kooperativními výzvami k urychlení jejich realizací. 

Společnost BASF realizuje vlastní program Carbon Managment, jehož ústředním cílem je dosažení neutrálního růstu CO2 do roku 2030. Společnost od roku 1990 zdvojnásobila produkci při poklesu emisí CO2 na polovinu.

Jedním z účastníků tohoto summitu byla i nizozemská společnost DSM. Ta již v desetiletém předstihu reagovala výzkumem na v srpnu zveřejněnou zprávu mezinárodního panelu OSN pro změnu klimatu /IPPC/. 

Zpráva poukazuje na plýtvání potravin, když se skoro 30 % vypěstovaných potravin zkazí, přičemž 800 miliónů lidí na planetě trpí hladem. Naučit se neplýtvat, k čemuž mohou dopomoci i plastové obaly, je důležitou brzdou klimatické krize. 

Zpráva upozorňuje, že je nutné globálně snížit spotřebu hovězího masa, což povede k omezení množství metanu, který produkují zvířata. Metan totiž výrazně zvyšuje nepříznivý efekt skleníkových plynů na oteplování planety.

Společnost DSM vyvinula a požádala o povolení EU pro novou látku pro skot, která může snížit emise metanu až o 30 %. Účinnost nové látky byla potvrzena 26 vědeckými studiemi z celého světa. Čtvrtina lžičky produktu potlačí aktivitu enzymu v žaludku krav, který normálně vyvolává produkci metanu. 

Efekt aditiva se projeví okamžitě a jakmile potlačí vznik metanu, rozpadne se na sloučeniny, které jsou již přirozeně přítomny v žaludku krav. K uvedení produktu na trh by mohlo dojít koncem roku 2020.

Finské předsednictví Rady EU v 2. polovině letošního roku si stanovilo za cíl posílení postavení EU jako globálního lídra v boji proti změně klimatu. Podle neziskové organizace CAN /Climate Action Network Europa/ neplní některé evropské státy cíle stanovené Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. 

Nejlépe si v plnění dohody vede Švédsko, Portugalsko a Francie, nejhůře Polsko, Irsko a Estonsko. Finsko očekává, že dojde k dosažení dohody o uhlíkově neutrální Evropě do roku 2050 na plánovaných jednáních v říjnu nebo v prosinci.

ilustrační foto/pixabay