Jaká byla konference DECARB 2022 „Dekarbonizace energeticky náročných odvětví“?

Záštitu udělila ministerstva průmyslu a obchodu, životního prostředí, pro vědu, výzkum a inovace a pro evropské záležitosti. Účastníky na dálku pozdravila evropská komisařka pro energetiku EU Kadri Simson. Konference se zúčastnilo téměř 150 hostů a 40 přednášející a panelistů.

Součástí dvoudenní konference byla diskuse a prezentace o širokém spektru legislativních, environmentálních, technologických, výzkumných a vývojových aspektů dekarbonizace včetně výzev, které čekají průmyslová odvětví EU především v rámci plnění cílů Pařížské dohody z roku 2015.

Konference se zúčastnili české i evropské politické osobnosti, představitelé akademické sféry, zástupci průmyslu a odborníci, kde společně diskutovali o správném politickém rámci pro dekarbonizaci s ohledem na stávající řešení a technologie, jakož i budoucí inovace pro recyklaci emisí skleníkových plynů, o proveditelných a udržitelných možnostech dekarbonizace. Cílem bylo představit možnosti využití CO₂ a dalších skleníkových plynů jako vstupní suroviny pro chemické a jiné průmyslové aplikace.

Konferenci zahájil P. Cingr, prezident SCHP ČR společně s D. Urbanem, předsedou představenstva Ocelářské unie. Účastníci poté shlédli zdravici Kadri Simson, Komisařky pro energetiku Evropské komise, která byla doplněna vystoupením J. Pánka, ředitele odboru jaderné energetiky DG Energo při EK (který mimo jiné s ohledem na svou působnost vyzdvihl roli nukleární energie v dekarbonizaci průmyslu). První den konference probíhal ve 3 sekcích vždy uvedených 2-3 „key-note přednáškami“ významných představitelů průmyslu, státní správy či vědeckých institucí. V rámci každé sekce se pak uskutečnil hodinový panel, při kterém byla problematika z různých pohledů účastníků (zastupujících různé oblasti působnosti) dále komentována.

1. sekci „Challenges Energy Intensive Industry Will Face in the Near Future“ – „Výzvy pro energeticky náročná odvětví“ zaměřená na legislativní rámec EU uvedli svými „key-note“ přednáškami Ch.-H. Robert (CEFIC, European Chemical Industry Council) se zaměřením na evropský chemický průmysl a A. Eggert (EUROFER, European Steel Association) s přednáškou „Creating a Competitive and Decarbonised EU Steel Industry“. V panelu 1. sekce pak diskutovali: A. Guibourgé-Czetwertyński (ministersto klimatu a životního prostřebí – Polsko), I. Plimon  (Federální ministerstvo pro klima, Rakousko), A. Eggert, EUROFER, European Steel Association, O. Knotek, poslanec Evropského parlamentu

2. sekci „Opportunities for the Green Transition for Energy Intensive Industry“ – „Příležitosti pro zelenou tranzici“ zaměřená na průmyslové reference  uvedli přednáškami náměstek ministra průmyslu a obchodu E. Muřický (The Challenge of Decarbonizing Energy Intensive Industries – Výzvy pro dekarbonizaci energeticky náročných odvětví) a náměstek ministra životního prostředí J. Dusík (Progress with the Adoption of the Fit for 55 Package and Its Probable Implications for the Energy Intensive Industry – Implikace balíčku Fit for 55 na energeticky náročná odvětví). V panelu pak diskutovali: F Gonsolin (CEFIC, European Chemical Industry Council, M. Erades (McDermott), V. Hanzlík (McKinsey & Company), B. Hague (Institute of Circular Economy – INCIEN), J. Hamáček (Dow Europe)

3. sekci „Decarbonisation Solutions now and in the future“ – „Řešení dekarbonizace“ zaměřená na vyvíjení technologie a nové vědecké směry dekarbonizace uvedli přednáškami prof. B. Weckhuysen (Utrecht University) - Research and Innovation in the Transition of the Chemical Industry – Role, Impact and Challenges – Role výzkumu a inovací při tranzici chemického průmyslu, J. R. Wünsch, (BASF/Suschem EU) - Decarbonization Strategies – Exploring the Most Optimum Sustainability Roadmap for the Downstream Energy Industry – Dekarbonizační strategie pro energeticky náročný průmysl a M. Korpelshoek (Lummus Technology) – technologická řešení pro dekarbonizaci chemického průmyslu. V panelu pak diskutovali: T. Herink (ORLEN Unipetrol), P. Krtil (AV ČR), R. Bízková (ISFOR,  Institute for Society 4.0), M. Pospíšil (VŠCHT), Fr. Chandezon (CEA and SUNERGY deputy coordinator), J. Sabol (US Steel Košice).

Závěrečné shrnutí prvního dne konference ukončil prof. Jiří Drahoš (AV ČR, místopředseda Senátu Parlamentu ČR a člen představenstva SCHP ČR), kdy vyzdvihl roli jaderné energetiky (s potřebou eliminace rizik) s odvoláním na úvodní přednášku zástupce Evropské komise DG Energo a podtrhl tezi, že dekarbonizace si vyžádá větší spotřebu energií (získávané z obnovitelných zdrojů). Shrnul debatu prvního panelu se závěrem, že si dekarbonizace vyžaduje centralizovaný a společný přístup všech zemí EU. Z druhého panelu podtrhl úvahu o obavách dostatečných lidských, finančních i materiálových zdrojů po provedení tranzice energeticky náročných odvětví v termínech navrhovaných politickou representací a potřebu celosvětového závazku. Současně ocenil již existující zajímavé projekty dekarbonizace, např. e-cracker. K třetímu panelu pak citoval z úvah zástupců Lummus a BASF k roli chemického průmyslu v dekarbonizaci a roli projektu Sunergy a dalších možných vědeckých řešení, ke kterým je zaměřen druhý den konference.

2. den konference zaměřený na vědecká řešení dekarbonizace byl rozdělen do 2 sekcí: průmyslové a vědecké. V průmyslové sekci, kterou řídil J. Plešek, AV ČR, ústav termomechaniky a vedoucí energetické sekce Akademie,  postupně vystoupili:

M. Fleischer (Siemens Energy) -Decarbonization Solutions for Energy-Intensive Industry and Opportunities for Chemical Industry

Chr. Anderlohr (BASF) - Product Carbon Footprints to Steer Towards Net Zero

R. Suchopa (Orlen Unipetrol) -Strategie dekarbonizace Orlen Unipetrol

B. Pettersen (Lanzatech) - Capturing Carbon. Creating Value

R.  Span (Ruhr-University Bochum) - Targeted Fundamental Research as an Important Element of High TRL Projects

B.  Hague (INCIEN) - The Role of the Circular Economy in Decarbonisation of Industry

A. Matič (McDermott)  - Dekarbonistation of the Steel Industry

R. Krueger (LANXESS) - Becoming Climate Neutral Across the Whole Value Chain – The Case of Specialty Chemicals Company LANXESS

O.-S. Schkoda (Lummus Digital) - Digital Carbon Monitoring & Optimisation

Vědeckou sekci, která probíhala paralelně, řídil P. Krtil (AV ČR, Ústav fyzikální chemie ak. J. Heyrovského). V této sekci postupně vystoupili:

V. Máca (UK, Centrum životního prostředí) - Fit for 55 Impacts on Czechia. Techno- and Macro-Economic Challenges and Opportunities

M. Reli (VŠB) – Is Carbon Dioxide No Longer Waste Thanks to the Photocatalysis?

M. Staf (VŠCHT) - Carbon Dioxide Captute using solid adsorbents

K. Wichterle (VŠB) - Substitution of Carbon in Chemical and Process Industries

V.  Vinš (AV ČR, Ústav termomechaniky) - Phase Behavior of CO2-Rich Mixtures Involving Gas Hydrates and Ices as a Challenge for the Design of CCS/U Technologies

M. Jícha (VUT Brano) - Rotating Packed Bed RPB for Chemical Absorption as a Way to Intensify „Post-Combustion” Carbon Capture and Reduce CapEx and OpEx in the Process

J. Dědeček (AV ČR, Ústav fyzikální chemie ak. J. Heyrovského) - From Gas to Liquid. Selective Oxidation of Methane by Oxygen

P. Colonna (Delft University of Technology) - ORC Technology for Waste Heat Recovery in the Energy Intensive Industry

Závěrečné shrnutí druhého dne provedl P. Krtil, který uvedl: „je mou nelehkou povinností shrnout hlavní body dnešního sympozia. Nelehkou proto, že dnešní prezentace jasně ukázaly komplexnost problematiky defosilizace nejen průmyslu, ale současné společnosti jako celku. Jak se dnes ukázalo náhrada fosilních zdrojů energie je v centru zájmu nejen přírodovědců a chemických inženýrů, ale i ekonomů a sociologů. Tuto diverzitu je třeba vítat, i když v krátkodobém horizontu přináší řadu komunikačních problémů, které je nutno překonávat. Je velmi pravděpodobné, že společnost, ve které budou vyrůstat budoucí generace se bude technologicky výrazně lišit od té dnešní. Kvantitavní inženýrská analýza defosilizace průmyslu ukazuje omezenou kompatibilitu existující průmyslové infrastruktury s možnými náhradami fosilních zdrojů.  Je proto velmi pravděpodobné, že budoucí řešení energetické koncepce budou založena na řadě vzájemně se doplňujících procesů. Diverzita dnes přednesených příspěvků jasně ukázala, že úspěch náhrady fosilních paliv musí být podpořen významným pokrokem v řadě oborů – zejména v oblasti záchytu oxidu uhličitého pro jeho sekundární zhodnocení. Nutná náhrada fosilních zdrojů bude zásadně závislá na vývoji nových katalytických a fotokatalytických procesů zejména pro výrobu syntetických paliv. Výsledná řešení pak budou nutně vyžadovat nejen technologický rozvoj, ale i vývoj zcela nových procesů založených na kontrole chemických procesů na atomární úrovni. Výsledného stavu pak nelze dosáhnout bez mobilizace vědecké základny a renesance zájmu o technické obory mezi nastupující generací.“