Hlavní výzvy pro český chemický průmysl v roce 2022

Chemický průmysl je velmi důležitým výrobcem meziproduktů, které jsou nedílnou součástí výroby široké škály konečných produktů. Polyethylen, PET a další polymery, benzen, propylen, kyselina dusičná a epoxidy - tyto a mnohé další produkty jsou důležité zejména pro automobilový, zemědělský, stavební, obalový a další průmysl. Český chemický průmysl se podílí 13-14 % na přidané hodnotě tuzemského zpracovatelského průmyslu, přímo zaměstnává téměř 56 000 lidí (dalších 100 000 v plastikářském a gumárenském průmyslu a dalších několik set tisíc lidí obsluhuje tato odvětví), je také velmi silně provázán s dalšími odvětvími zpracovatelského průmyslu a zemědělstvím.  
Výroba v tomto segmentu je energeticky velmi náročná. Zejména elektřina, ropa nebo zemní plyn jsou nejen součástí typických režijních nákladů nebo spotřeby energie, ale ropa a zemní plyn představují také základní vstupní suroviny pro výrobu chemických výrobků.

Chemický průmysl má před sebou v letošním roce následující výzvy:
1.    Jako energeticky náročné odvětví: vysoké ceny energie mají dopad na výrobní náklady, konečnou cenu výrobku a následný pokles poptávky.

2.    Jako energeticky náročné odvětví: přístup k základním zdrojům energie je zásadní pro zajištění nepřetržitého provozu. Narušení dodávek jakýchkoli energetických vstupů v chemickém odvětví by mělo kaskádový účinek v ostatních odvětvích, s nimiž je chemický průmysl provázán.

3.    Jelikož se jedná o energeticky náročné odvětví: dekarbonizace bude znamenat významnou transformaci odvětví (i cílů Fit for 55 bude dosaženo neustálým zlepšováním energetické náročnosti provozu od roku 1990).

4.    Patří mezi inovativní odvětví: předpokládají se nové výzvy spojené s dekarbonizací. Technologie CCU (Carbon Capture and Utilisation) přinesou náhradu fosilních zdrojů pro výrobu organických materiálů. Další příležitostí je vodík jako jedna z možných složek pro přeměnu CO2, přičemž se bere v úvahu nejen zelený vodík, ale také vodík vznikající jako vedlejší produkt při chemické syntéze požadovaných látek.

5.    Bez ohledu na makroekonomické, obchodní a tržní problémy EU pokračuje v dosahování cílů definovaných v balíčku EGD. Během českého předsednictví má být Radě EU ve 2. pololetí 2022 projednána řada závěrečných legislativních aktů, jako je RED III, energetická účinnost, řada aktů týkajících se oběhového hospodářství, CLP, REACH, CBAM, revize systému EU pro obchodování s emisemi, včetně revize směrnice o EU ETS týkající se letectví, námořní dopravy a CORSIA, nařízení o sdílení úsilí, revize nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF).

Rostoucí ceny energie spolu s vysokým tlakem na dekarbonizaci energetiky a snižování energetické závislosti na ruských dodávkách energie představují kombinaci faktorů, které mají bezprostřední dopad na výkonnost mnoha odvětví domácí ekonomiky. Vzhledem k vysoké míře závislosti České republiky na ruských dodávkách zemního plynu a ropy čelí v současné době největšímu riziku energeticky náročná odvětví (včetně chemického průmyslu). Vzhledem k tomu, že výrobky chemického průmyslu představují významný podíl na celkových nákladech výroby v řadě úzce souvisejících odvětví, lze předpokládat, že případné zvýšení cen chemických vstupů se promítne i do výroby řady běžných výrobků či služeb. Výkonnost chemického průmyslu bude záviset nejen na cenách energií, ale také na dostupnosti klíčových surovin.
V kontextu současného vývoje cen energií v kombinaci s tlakem na dekarbonizaci a snižování energetické závislosti na ruských dodávkách je nyní žádoucí pružně reagovat a nastavit vhodná vládní kompenzační schémata, která podpoří kontinuitu dlouhodobé konkurenceschopnosti českého chemického průmyslu, jak je již uplatňováno v mnoha dalších zemích EU.