Projekt POLY-ENVI21 navazuje ve své Strategicko-výzkumné agendě na strategie EU, České republiky a hlavně na celospolečenskou nezbytnost změny přístupu k fungování ekonomiky a souvisejícího rozvoje v oblasti vědy a výzkumu.

Strategicko-výzkumná agenda Centra korespondují požadavkům následovně:

• Vybudováním celorepublikové stabilní a spolupracující sítě výzkumných pracovišť dojde ke vzniku kompetenčního schématu VaV, který bude klást důraz na kvalitu a efektivitu výzkumu zejména z perspektivy a s důrazem na úspěšný, smysluplný a rychlý transfer získaných poznatků; k tomuto dojde díky rozdělení kompetencí na základě specializace VaV pracovišť a jejich zaměření na vlastní klíčové dovednosti a znalosti.
• Díky účasti podniků a klastrů/asociací podniků bude výrazně zlepšena diseminační schopnost vzniklého Centra a tím musí zákonitě dojít také ke zvýšení konkurenceschopnosti nejen podniků samotných, ale i daného oboru jako takového; složení účastníků, jejich specializace (myšleno podniky) a tržní zaměření umožní dostatečně široké portfolio pro realizaci a komercionalizaci výstupů z jednotlivých dílčích úkolů a zadání.
• Přímá vazba účastných podniků a jejich tržní postavení umožní také šíření jedinečných (přitom specifických) řešení vzniklých v průběhu projektu nejen z hlediska aktuální konkurenční pozice, ale také ve smyslu evropského vnímání výsledků aplikovaného výzkumu a vývoje s přímým dopadem na průmyslové a společenské inovace.
• Jak je uvedeno výše, tak na straně výzkumných organizací je zastoupení velmi silné co do počtu pracovišť jednotlivých univerzit; bude optimálně využito specializací a excelentnosti daných pracovišť a bude vytvořena určitá mapa a posloupnost znalostí a dovedností – jinými slovy snahou práce a způsobu fungování Centra bude také nastavení tohoto principu zaměřeného na maximální využití excelentních specifik výzkumných a vývojových pracovišť na jednotlivých VO tak, aby bylo v rámci řešení i v návaznosti a v budoucnosti možno optimálně využívat specializace jednotlivých pracovišť v kontextu požadavků nebo směrování průmyslových oborů – jde zde hlavně o rychlost a obrátku inovace, což je z pohledu současného stavu propojenosti (mnohdy nežádoucí) světové ekonomiky a průmyslu zcela zásadní; zásadní dohled na funkční a smysluplnou propojenost účastných VO má mít Rada Centra, která je personálně obsazena tak, aby při rozhodování o dílčích projektových zadáních byly zohledněny požadavky na efektivní funkcionalizaci vazeb mezi VO, aby efektivita předávky poznatků splňovala kvalitativní i časovou náročnost a aby vazba/efekt pro finální aplikaci byla co nejvíce realizovatelná a ekonomicky pro podniky výhodná.
• Projektová agenda Centra úzce a jednoznačně navazuje na existující (v současné době aktualizovanou) Národní výzkumnou a inovační strategii (RIS3 2021-2027); a to jednak z pohledu smyslu maximálně využívat silných stránek a excelentnosti postavení výzkumných kapacit a hospodářsko-průmyslového zázemí/postavení; a jednak bude „propisovat“ do svých VaV aktivit také regionální a krajské strategie a za tímto účelem budou v průběhu řešení vznikat dílčí centra excelence pro dané oblasti, aplikace a obory.
• Mezioborovost projektu a multi-disciplinarita je zajištěna díky složení konsorcia; projektu se budou účastnit 4 klastry/asociace:  Plastikářský klastr jako transferová báze a garant pro široké a dostatečně efektivní šíření vzniklých poznatků, Moravskoslezský automobilový klastr jako zástupce nejsilnějšího průmyslového odvětví v ČR a hlavně jako fungující mediátor mezi strategiemi oboru a výzkumnými organizacemi, klastr Nanoprogress jako asociace zaměřená na aplikovaný a smluvní výzkum pro širokou oblast použití funkcionalizovaných nano-struktur a jejich aplikací do průmyslu, biomedicíny a dalších oborů. Významnou roli bude sehrávat i Svaz chemického průmyslu ČR.
• Cirkulární ekonomiku nelze chápat jako samostatný hospodářský obor zaměřený na daný segment nebo společenskou potřebu; jde spíše o principialitu v chápání celkového prostředí života, podnikání a zacházení se zdroji bez ohledu na velikost podniku nebo časovou jedinečnost řešení; o to větší důraz nutno v tomto „filozofickém“ prostředí a chápání nutno klást na schopnost širokého uplatnění, soulad se strategiemi EU a ČR v oblasti ochrany prostředí a zdrojů – a samozřejmě nelze dílčí projekty/zadání/cíle vytrhávat z kontextu ostatních aspektů společnosti; opět jinými slovy lze konstatovat, že projektový záměr jako celek a samozřejmě tedy také dílčí projekty budou zaměřené na komplexní (mezioborové) mechanismy a budou zohledňovat dopady výstupů v rámci jednotlivých oborů a aspektů chování ekonomiky, společnosti a systému.
• Projekt POLY-ENVI21 akcentuje a inklinuje k požadavkům na korelaci k očekávanému chování ČR ve 21. století ve smyslu klimatických změn a globalizace hospodářství; ze záměru Centra je zřejmé, že se aktivity budou odehrávat v oblasti nových/pokročilých materiálů a nanotechnologií s akcentováním skutečnosti, že se společnost musí a bude zabývat EOL produkty takto vzniklými.
• Vazba na hlavní strategické cíle světového hospodářství a EU politiky zejména je popsána výše a cílem Centra bude tyto mnohdy a stále obecné formulace realizovat v dílčích projektech a řešeních pro jednotlivé obory četných průmyslových oborů – automotive, petrochemická výroba a zdroje; spotřební průmysl, textilní průmysl, zdravotnictví a chemie jako taková – to vše při neustálém zohledňování skutečnosti, že „..nelze inovaci nebo nový výrobek/službu vytrhávat z kontextu jeho zdrojování, spotřeby a následného využití jako EOL řešení…“