Evropská agentura pro chemické látky podá návrh na zákaz 90 % druhů mikroplastů

Regulovat mikroplasty chce EU

Evropská unie začala už loni proces na omezení používání záměrně přidávaných mikroplastů tím, že požádala Evropskou agenturu pro chemické látky (dále ECHA) o přezkoumání vědeckých základů pro regulační opatření na úrovni EU.

ECHA zhodnotila rizika, které plastové mikročástice představují pro zdraví a životní prostředí, na základě čehož dospěla k závěru, že jejich omezení na úrovni Evropské unie je odůvodněné. Ve snaze zmenšit znečištění životního prostředí plasty podala agentura rozsáhlý návrh na zákaz devadesáti procent látek, které se na znečištění nejvíce podílejí.

ECHA zjistila, že záměrně přidávané mikroplasty se nejvíce hromadí v čistírenských kalech, které se často využívají jako hnojiva. Mnohem menší podíl plastových mikročástic se uvolňuje přímo do vodního prostředí.

Hromadění mikroplastů v životním prostředí je problémem, který nemá jednoduché řešení, neboť plastové mikročástice v něm dokážou přetrvat tisíce let a prakticky se nedají odstranit. V současnosti není možné odhadnout, jaký dopad bude mít dlouhodobá přítomnost mikroplastů na životní prostředí.

Výrobci budou muset změnit receptury

Díky plánu postupného omezování mikroplastů, který navrhla Evropská agentura pro chemické látky, by se dalo ročně předejít vzniku třiceti šesti tisíc tun mikroplastových vláken a částic, které se úmyslně přidávají zejména do drogistických výrobků, ačkoliv mnohdy nejsou pro jejich účinnost nezbytné. Opatření by mohla vejít v platnost už příští rok.

Pokud plán Evropská unie schválí, bude to znamenat, že výrobky napříč mnoha odvětvími průmyslu budou muset změnit recepturu a výrobní proces. Omezení mikroplastů se dotknou například kosmetiky, čisticích prostředků, barev, laků a nátěrů, ale i výrobků v sektoru stavebnictví, zemědělství a fosilních paliv.

Návrh zákona se zaměřuje na mikroplasty, které nejsou pro účinek nebo účel výrobku nezbytné, ale výrobce se rozhodl je přidávat kvůli zisku nebo pohodlnějšímu používání.

Spojené království je již částečně zakázalo

O zákazu mikroplastů se již delší dobu debatuje ve více, především evropských, zemích. Například ve Spojeném království dostaly mikroplasty v kosmetice červenou už loni. Zákon je v zemi ale omezuje pouze do určité míry, zaměřuje se zejména na produkty určené pro osobní hygienu, například na zubní pasty, sprchové gely a pěny na holení.

Opatření, která se chystá zavést EU, jsou podle ECHA mnohem komplexnější, co se týče různých odvětví průmyslu, objemů samotných mikroplastů a výrobků, do kterých se přidávají.

„Do úvahy bereme i nesmývatelnou kosmetiku, mezi kterou patří make-up nebo přípravky na hydrataci pleti, ale i čistící prostředky, které se používají v domácnosti a které nejsou zahrnuty v zákazu, který zavedlo Spojené království,"uvádí Peter Simpson, vedoucí vědecký pracovník Evropské chemické agentury.

Legislativa by měla také omezit používání mikroplastů v hnojivech, neboť právě tímto způsobem podle vědců proniká velké množství plastových mikročástic do lidského potravního řetězce.

Zda by se nový zákon týkal Spojeného království i po Brexitu, je podle mluvčího Evropské chemické agentury zatím nejasné.

Návrh je třeba ještě upřesnit

Vědecký výbor Evropské chemické agentury bude příštích patnáct měsíců návrh zákona prohlubovat a vylepšovat. Potom pošle stanovisko Evropské komisi, která bude mít tři měsíce na přípravu legislativy. První omezení by měly vstoupit v platnost do osmi měsíců po přijetí zákona.

Opatření týkající se mikroplastů by bylo jedním z mnoha, kterými se EU snaží bojovat proti znečištění plasty. Omezení přidávání plastových mikročástic do výrobků by se zavádělo postupně v průběhu šesti let, čímž chce EU výrobcům poskytnout dostatek času na změnu výrobních procesů a receptur, aby měla změna co nejmenší negativní dopad na cenu výroby.

Ačkoli zákon, který navrhuje Evropská agentura pro chemické látky, je obsáhlejší než zákaz platný ve Spojeném království, i tak neobsahuje opatření pro všechny zdroje mikroplastů.

Například opomíjí mikročástice, které se tvoří opotřebením pneumatik nebo z předprodukčních plastových pelet. Tyto dva faktory jsou přitom ročně zdrojem až stosedmdesátišesti tun mikroplastů, které pronikají do povrchových vod evropských států.

Ekologickou náhradou mikročástic v přípravcích určených pro osobní hygienu mohou být například drcené mandlové ořechy, kokosová skořápka nebo olivová semínka.

Deník The Guardian uvádí, že v rámci Evropy do životního prostředí každoročně pronikne objem mikroplastů šestkrát větší než je objem takzvané Velké tichomořské odpadkové skvrny, která se označuje také jako „sedmý kontinent". Toto množství lze také přirovnat k deseti miliardám plastových lahví.

Foto: Ilustrační/ fotolia