Evropa i ČR omezí rtuť na minimum

Rtuť je navíc velmi odolná látka a její emise se v ovzduší šíří globálně dálkovým atmosférickým přenosem.

Rtuť se ukládá a akumuluje v potravním řetězci, zejména v rybách, a to ve své nejtoxičtější formě. 

Rtuť a její sloučeniny poškozují zejména nervový a kardiovaskulární systém všech živých organismů. 

Je nebezpečná zvláště pro těhotné ženy (proniká přes placentární bariéru do organismu plodu) a malé děti, u kterých prokazatelně zpomaluje vývoj nervového systému.

V celosvětovém měřítku se naše civilizace podílí na růstu zdrojů emisí rtuti a jejích sloučenin především spalováním fosilních paliv, zejména uhlí, provozem krematorií, zdrojem rtuti jsou zubní amalgámy, baterie a měřicí přístroje. 

Průmysl zvyšuje globální znečištění rtutí především výrobou chlóru a alkalických hydroxidů pomocí amalgámové elektrolýzy a těžbou zlata amalgámovou technologií.

Na evropské úrovni již dlouhodobě platí více než 40 právních předpisů (nařízení, směrnice), jejichž cílem je snížení rizika spojeného s negativními účinky rtuti na člověka a životní prostředí. 

Jde o legislativu týkající se jednotlivých složek životního prostředí (voda, ovzduší, půda), nebezpečných chemických látek (uvádění na trh, rizika), nebezpečných odpadů, kontaminace potravin, zavádění nových technologií, používání čistírenských kalů v zemědělství, omezování sortimentu výrobků s obsahem rtuti (hračky, kosmetika, měřicí a laboratorní přístroje a zařízení).

Evropa pro chybějící opatření k řešení celosvětového problému rtuti přijala vloni 17. května Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 o rtuti [1]. 

Konkrétně v něm jde o omezení dovozu kovové rtuti, omezení vývozu výrobků obsahujících rtuť, omezení použití rtuti v určitých výrobních procesech a u nových výrob a výrobků, zákaz těžby zlata v malém měřítku pomocí rtuti a omezení použití dentálního amalgámu.

Toto evropské nařízení se má nyní právě pro větší ochranu lidského zdraví a životního prostředí promítnout do české legislativy, konkrétně do jejích 4 zákonů: zákona o veřejném zdravotním pojištění, zákona o odpadech, chemického zákona a zákona o zdravotních službách.

Změna evropské i české legislativy podporuje celosvětové řešení otázky nakládání se rtutí, což ve svém důsledku vzhledem k dálkovému přenosu emisí rtuti přispěje ke zlepšení životního prostředí a zvýšení ochrany lidského zdraví v České republice.

Poznámky:

[1] Evropské nařízení reaguje na tzv. Minamatskou úmluvu z roku 2013. Na svém 25. zasedání v únoru 2009 v Nairobi rozhodla Řídící rada Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) na úrovni ministrů životního prostředí o přípravě právně závazného nástroje o rtuti. V lednu 2013 v Ženevě byl proces úspěšně završen na 5. zasedání mezivládního vyjednávacího výboru, během kterého byl 18. ledna 2013 text nové úmluvy o rtuti dohodnut. Název Minamatská byl zvolen s ohledem na historické souvislosti a Úmluva byla slavnostně otevřena k podpisu na diplomatické konferenci v japonském Kumamoto/Minamata, která se konala ve dnech 9. - 11. října 2013. Úmluva stanoví jako hlavní cíl ochranu lidského zdraví a životního prostředí před emisemi a úniky rtuti a sloučenin rtuti způsobenými lidskou činností.