Dopad růstu cen energií na podniky v ČR

1/ Zastupujete podniky a firmy, jejichž výroba je energeticky velmi náročná. Můžete přiblížit, jaký podíl, případně kolik procent v jejich produkci představují v nynější době výdaje na energie?  Srovnání prosím, pokud to alespoň trochu jde, kolik to bylo před energetickou krizí a jak je to nyní. Případně srovnání se světem.

Již minulý rok jsme ve spolupráci s poradenskou firmou CETA zpracovali dopadovou studii „Dlouhodobá konkurenceschopnost chemického průmyslu v kontextu vývoje cen energií a dekarbonizace“. Z této studie vyplynulo, že po zvýšení cen zemního plynu a elektřiny činil jejich podíl na celkových nákladech až 17,0 %, resp. 9,2 %, přičemž náklady na energie průměrně stouply o 117 % (max. o 220 %). Situace v roce 2023 se zlepšila a nákladové zatížení již není tak vysoké, jako v roce 2022. Přesto ceny zemního plynu (jak uvádí evropská chemická asociace CEFIC v posledním měsíčním „Facts and Figures“) jsou v Evropě stále 3,5 x vyšší než v USA, což významně ovlivňuje konkurenceschopnost evropského, potažmo českého chemického průmyslu.

Ve zmíněné studii byly formulovány i návrhy opatření, které by měly být pro podporu ekonomiky a udržení konkurenceschopnosti nejenom chemického průmyslu zavedeny. Patřilo k nim např. zavedení cenových stropů (mj. na podstatně nižší úrovni než pro kterou se vláda nakonec rozhodla) a uplatnění dalších kompenzačních opatření, které mezi tím zavedla řada států EU.

2/ Panují mezi členy Vaše Svazu obavy z budoucnosti kvůli možnému vývoji cen energií? Co je nejvíce trápí?

Ceny elektrické energie a zemního plynu jsou stále předmětem obav, zejména jejich citlivosti na předpokládaný vývoj nabídky a poptávky. Problém lze vnímat jak z pohledu možných cen dodavatelů, tak i disponibilního množství v případ omezení dodávek nebo enormního zvýšení poptávky (zimní období). Přes významnou tvorbu zásob zemního plynu v evropských zemích bude tedy zásadní průběh letošní zimy, stejně jako omezená dostupnost obnovitelné elektrické energie v zimním období (zejména FVE). Obavy jsou i z vývoje ceny emisních povolenek, které mají vliv na cenotvorbu elektrické energie.

3/ Máte informace, konkrétní příklady, že nějaké podniky musely kvůli nákladům na energie s výrobou v poslední době skončit?

Řada podniků chemického odvětví omezila výrobu z důvodu poklesu poptávky způsobené mj. i nárůstem cen finální produkce (jak uvádí evropská chemická asociace CEFIC v posledním měsíčním „Facts and Figures“ v chemickém průmyslu EU došlo o 15 % poklesu produkce za posledních 12 měsíců, v ČR to bylo o 13 %). Z významných kapacit došlo v ČR například k úplnému odstavení výroby butadien-styrenového kaučuku (ve společnosti Synthos Kralupy) a čeští výrobci pneumatik tak po 60 letech musí tuto surovinu dovážet ze zahraničí. I nadále pokračuje trend přemisťování výrob základních chemikálií s nižší přidanou hodnotou mimo EU do zemí méně svázaných přísnou energeticko-klimatickou legislativou. Na druhou stranu si EU postupně uvědomuje některé kritické problémy spojené s dovozem těchto surovin do EU, tento problém nedostatku surovin pro výrobu pokročilejších produktů se projevil například v době Covid-19, dnes je vnímán například v souvislosti s farmaceutickou výrobou, například v podobě nedostatku antibiotik či jiných léků v celé Evropě.

4/ Co se změnilo od zaslání otevřeného dopisu předsedovi vlády ČR dne 5. 9. 2022, v němž jste jako zástupci energeticky náročných průmyslových odvětví požadovali konkrétní kroky, které bylo nutné tehdy učinit kvůli rostoucím cenám energií? Byly kroky vlády dostatečné? 

Určitě oceňujeme, že se po tlaku průmyslu vláda rozhodla využít Dočasného krizového rámce (DKR) pro podporu velkých firem v nejsložitějším období vysokých cen energií. Avšak na druhou stranu nechápeme nyní snahu vlády snižovat objem finančních prostředků určených pro kompenzace nepřímých nákladů (KNN) v souvislosti s vysokou cenou povolenky odůvodňovaný dvojí podporou pro firmy, které čerpají v rámci DKR a KNN. Jako zástupce firem spadajících do množiny energeticky náročného odvětví však tuto argumentaci považujeme za nejasnou a dokonce nedůvodnou, protože se jedná o dva spolu nesouvisející režimy podpory. Dá se proto očekávat, že v případě aplikace krácení budou některé firmy podnikat právní kroky.

Dalším tématem je vrácení úrovně plateb za podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE) a navyšování plateb za regulovanou složku energií na bedra průmyslu. V případě plateb za POZE budou čeští výrobci znevýhodněni například proti svému sousedovi SRN, kde odběratelé elektřiny tento příplatek nemusí platit a dodavatelé elektřiny musí snížení v plné výši přenést na konečné spotřebitele (více například zde: Zrušení příplatku EEG odlehčí odběratelům elektřiny | Federální vláda (bundesregierung.de)), přičemž neexistují žádné signály, že by měl být v Německu tento poplatek znovuzaveden.

Regulované složky ceny energií tvoří nejvýznamnější část koncové ceny elektrické energie a v souvislosti s předpokládaným rozvojem v souvislosti s rozvojem OZE se dá očekávat další nárůst podílu regulované složky ceny v celkové ceně. Česká vláda se tak po průmyslu poměrně štědře nastaveném systému podpory v roce 2023 rozhodla snížit podporu v této oblasti v podstatě na nulu a průmyslu tak razantně zvýšit jejich náklady na energie, což je v přímém rozporu s okolními zeměmi, například výše zmíněným Německem. Pro energeticky náročné podniky by aktuální nastavení představené vládou znamenalo i několikanásobné zvýšení oproti úrovni, kterou platily do roku 2021.

Průmysl proto v souvislosti se zachováním konkurenceschopnosti alespoň v rámci EU požaduje alespoň ke stavu před covidovým obdobím, kdy byla ze státního rozpočtu hrazena nadpoloviční část příplatku.

V rámci debaty na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR v Brně premiér osobně přislíbil, že vláda bude s průmyslem ještě v této souvislosti jednat, tedy pevně věříme, že dojde k nastavení spravedlivějších podmínek pro český průmysl.

Originální článek z iDNES:

Z plošné podpory energií na nulu. Podniky zaplatí i stovky milionů navíc - iDNES.cz