Dopad pandemie na chemický průmysl není tak katastrofální jako na jiná odvětví

Vývoj evropského a českého chemického průmyslu v loňském roce ovlivnila pandemie koronaviru. „Za zmínku stojí, že v březnu loňského roku se díky součinnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zdravotnictví, Svazu chemického průmyslu ČR a jeho dceřiné společnosti Regartis podařilo zabezpečit legislativní rámec, který umožnil 33 výrobcům, zajistit výrobu dezinfekce. Většina z nich je členem SCHP ČR,“ uvádí Souček.

Šlo zejména o dezinfekci na ruce známé pod obchodním názvem Anti-covid, která zabezpečila potřeby státu a posléze i obyvatel. „Domnívám se, že šlo o užitečný a efektivní krok, který na rozdíl od roušek nedal příležitost ke skandalizaci této problematiky,“ vysvětluje ředitel SCHP ČR. S pandemií ale souvisely i záležitosti zaměstnanosti a udržení provozu, problematika kritické infrastruktury a mimořádných opatření, která bylo potřeba přijímat a souvisí s nechemickou legislativou, kterou se řada chemických podniků musí zabývat.

V září minulého roku Svaz chemického průmyslu uspořádal konferenci. „Na ní nás překvapilo, že přímý dopad pandemie na chemický průmysl není tak katastrofální, jako na řadu jiných odvětví,“ říká Ivan Souček. Při porovnání období leden – listopad roku 2019 s rokem 2020 zaznamenal chemický průmysl v Evropě propad průměrně pro všechny členské země o 2,8 %. „V listopadu 2020 ale už vykazoval o 1,5 % vyšší výkonost, než v listopadu 2019,“ doplňuje Souček a pokračuje: „Je nepochybné, že i přes pokračující pandemii se hospodářství obnovuje a dochází ke kompenzaci propadu poptávky.“

Česká republika v roce 2020 zaregistrovala vyšší propad chemického průmyslu, než jaký byl průměr v EU. Podle Eurostatu došlo k poklesu o 5,9 %. „Pozitivní ovšem je, že ve srovnání listopadu roku 2019 s listopadem 2020, je vidět rovněž jako v EU již oživení o 1, 8 %,“ vysvětluje Ivan Souček. V rámci evropské ekonomiky zaznamenal v prvním pololetí automobilový průmysl propad o 35 %, chemický průmysl o 5,2 %.

Ale za celý rok, respektive za období od ledna do listopadu, vykompenzoval automobilový průmysl propad na 23 %. I tak jde o vysoké číslo. Dobrou zprávou je, že i chemie snížila svůj pokles na 2,8 %. „V porovnání s ostatními odvětvími, která na tom byla podstatně hůře, se chemický průmysl se situací vyrovnal, a to i přes velké tlaky, které jsou vyvíjeny na výrobce plastů,“ říká Souček.

„Ačkoliv nemůžu kvantifikovat, dívám se na rok 2021 spíše optimističtěji,“ podotýká Souček a pokračuje: „Je zřejmé, že pandemie bude v našem životě minimálně v prvním pololetí sehrávat významnou roli a věřím, že opatření, která se přijímají, jsou dostatečná k tomu, aby byl provoz zajištěn a pro nejdůležitější pracovníky byly zajištěny veškeré nezbytné podmínky.“

Jako jeden z legislativních signálů označil ředitel SCHP ČR to, že skupina pracovníků řazená mezi kritickou infrastrukturu, případně k jejím dodavatelům, by měla spadnout do vakcinace skupiny 1B, tudíž by neměla být na konci potřeb, které stát má. „Současně ale nevidíme jako morální vyvíjet tlak na dřívější očkování, protože si myslíme, že jsou v našem státě potřebnější skupiny,“ uvádí Souček.

„V roce 2021 chemický průmysl nepochybně postihne Green deal,“ upozorňuje Ivan Souček. Dále to bude Strategie udržitelnosti chemických látek s dopadem na řadu okruhů: SVHC látky, snižování energetické náročnosti, omezování jednorázových plastů a celá řada dalších věcí.

Sporný vývojem prochází možnost využívání evropských fondů a jejich reálná dostupnost, což mj. způsobilo, že budou sníženy zdroje Technologické agentury ČR. „Což dolehne na naše inovační snahy,“ doplňuje Ivan Souček. Posledním významným aspektem roku 2021 je Brexit a jeho dopady nejen z legislativního pohledu, ale i z logistického.

V České republice bude významná problematika nad rámec chemické legislativy, kterou je oblast týkající se emisních povolenek. „Očekáváme, že v prvním pololetí vyjde nařízení vlády ke kompenzaci nepřímých nákladů za rok 2020,“ upřesňuje Souček. Zejména podniky spadající do systému EU ETS by mohly částečně vykompenzovat zvýšené náklady, které souvisí s prudce rostoucí cenou povolenky.

„Odpadová legislativa na nás nepochybně bude mít dopad. Jsme připraveni realizovat projekty, i chovat se efektivněji z hlediska vyššího tlaku na cirkularitu. Chemická recyklace, se kterou náš Svaz v evropských asociacích přišel zhruba před rokem a půl, dostala významný impuls i od ostatních a dnes se stala standardní agendou Evropského parlamentu a Evropské komise,“ pokračuje Ivan Souček. Nad rámec chemické legislativy bude pro letošní rok i stavební a vodní zákon. „A to proto, že jako odvětví jsme významným odběratelem vody,“ vysvětluje ředitel SCHP ČR.

Přednášku zakončil komentářem k příležitostem, kterých se v letošním roce chemický průmysl dočká. „V případě emisních povolenek se lze dostat ke kompenzaci nepřímých nákladů, byť dopady období ovlivnily náklady. V odpadové legislativě vidíme významný prostor prosadit se v chemické recyklaci a to nad rámec ostatních příležitostí.

Zelená dohoda pro Evropu nabídne dotační programy, ať už Fond obnovy, Fond pro spravedlivou transformaci, nebo Modernizační fond. Posledním tématem je i záležitost útlumu uhlí. Svaz se domnívá, že je připraven nabídnout státu možnost oddálení negativních dopadů tím, že bychom chtěli přijít s možností chemického zpracování uhlí,“ zakončuje Ivan Souček.

Foto: ilustrační/ Pixabay