5. 2. 2020 / ARCHIV ČLÁNKŮ / Autor: Petr Jarolímek / Zdroj: Průmyslová ekologie s.r.o.

Definici chemické recyklace stále postrádáme

Ve čtvrtek 16. ledna 2020 organizovalo a hostilo výzkumně vzdělávací centrum UniCRE s podporou společnosti Unipetrol v Záluží u Litvínova konferenci Recplast, která se v České republice konala poprvé. Zúčastnilo se jí více než 70 odborníků ze 4 zemí, vědců i manažerů průmyslových firem.

Letos se jednalo již o třetí ročník workshopů s názvem 3rd Poland — Czech Republic — Germany Workshop on INTEGRATED TECHNOLOGY DEVELOPMENT FOR EFFECTIVE AND SUSTAINABLE UTILIZATION OF DOMESTIC CARBON RESOURCES.

Klíčovým tématem letošního roku bylo zpracování odpadního plastu, což také definoval krátký název konference: RECPLAST. Program nabídl názory na klíčové téma a byl uspořádán do čtyř tématických okruhů shrnujících perspektivy jednotlivých zemí. Konferenčním jazykem byla angličtina.

První panel byl věnován plastovému odpadu jakožto globální výzvě. Ingo Sartorius (PlasticsEurope) zmínil, že pro řešení situace jsou klíčové inovace a vývoj více efektivních obalů, izolací budov nebo kompozitních materiálů.

„Plasty nejsou vyráběny, aby se stávaly odpadem, nýbrž jsou vyráběny pro zlepšení života lidí. Plasty šetří energii, životní prostředí a jsou udržitelným materiálem. Šetří efektivně zdroje,” uvedl Ingo Sartorius. Při nakládání s plastovým odpady je třeba snížit skládkování a posílit recyklaci a další využití.

Pavlína Kulhánková (MPO ČR) upozornila na zvyšující se podíl spotřeby zdrojů na celé planetě a nutnost přechodu od lineární k cirkulární ekonomice. I nový, velmi ambiciózní The European Green Deal obsahuje podporu udržitelnosti a udržitelných výrobků. Pavlína Kulhánková zmínila taktéž jednotlivé aktivity MPO ČR k podpoře cirkulární ekonomiky.

Joerg Kleeberg (Fraunhofer institut) se pozastavil nad faktem, že chemická recyklace je v Německu poměrně mizivá, i když má největší potenciál pro uzavření uhlíkového cyklu, zvláště pokud jde o proces zplyňování.

Jiří Hájek (UniCRE) uvedl, že Unipetrol se zaměřuje převážně na proces pyrolýzy. „Chemická recyklace je jedno z řešení problematiky plastového odpadu a jeho využití dle směrnic Evropské komise. Plasty chápeme jako budoucí obnovitelný zdroj. Evropská unie po nás žádá ani ne tak konverzi plastů do paliv, nýbrž do něčeho, co může být dále v budoucnu využito. Musíme na tomto poli pracovat již nyní, abychom v budoucnu byli připraveni,” uvedl Jiří Hájek a dodal: „Ideálním scénářem je odstranit z procesu pyrolýzy halogeny, tedy provést dehalogenizaci. Možnou odpovědí bude náš projekt Pyrekol.”

Druhý panel (technologie chemické recyklace) zahájil Kazimierz Borkowski (PlasticsEurope Polska) s příspěvkem Chemická recyklace jako nová příležitost ke zvýšení oběhovosti plastů. Zmínil možné priority chemické recyklace, stávající projekty a výzkum a uvedl: „Mechanická recyklace má prioritu, ale víme, že má své limity. Dalšími možnostmi jsou energetické využití a chemická recyklace.”

Další přednáška se týkala posouzení stávajících technologií chemické recyklace (František Vörös, Robert Suchopa, UniCRE). „Co vlastně je chemická recyklace, je bohužel stále neznámo. Chybí zatím definice. UniCRE ji definuje jako proces přeměny odpadního plastového materiálu na vstupní surovinu pro procesy výroby chemických látek,” uvedl Robert Suchopa.

Marek Staf (VŠCHT Praha) referoval o retardérech hoření a jejich přítomnosti v produktu vyrobeném z recyklovaných plastů: „Pokud jde o přítomnost nežádoucích složek ve výrobcích, panuje zde poměrně alarmující situace. Byly nalezeny v 50 výrobcích ze 109. Většina byla vyrobena v asijských zemích. Pro řešení situace můžeme použít metodu pyrolýzy, avšak problém je, i přes nadějný výzkum, s halogeny.”

Třetí panel věnovaný pyrolýze plastového odpadu sestával z přednášek Petra Zámostného (VŠCHT Praha) - Tepelné krakování organických sloučenin - teoretické principy, Jaromíra Lederera a Jana Hubáčka (UniCRE) - Pyrolýza plastů - od struktury k využití produktu, Eleny Hájekové (STU Bratislava) - Porovnání tepelného a katalytického krakování polyalkenů v laboratorních reaktorech s dávkovacím tokem a Aleksandra Sobolewského (Ústav pro chemické zpracování uhlí) - Pyrolytické zpracování odpadního plastu jako součást oběhového hospodářství. „Přidávejme plastový odpad do uhlí a vyřešíme velkou část problému,” podotkl přednášející.

Konečně čtvrtý panel se věnoval perspektivám oboru a zazněly v něm příspěvky Pilotní provoz a komercializace technologie depolymerace odpadních plastů (Eduard Wipplinger – Lubomír Lukáč, PLASTOIL Europe), Plasty z elektronického odpadu: Je třeba řešit výzvy (Jan Vrba, ASEKOL) a Vývoj koncepce využití odpadního plastu v Polsku (Tomasz Chmielniak, Ústav pro chemické zpracování uhlí).

 

Foto: Petr Jarolímek

Zpět

Členská zóna:

Pro pokračování se přihlašte

Ještě nejste členem? Zaregistrovat se nyní

Napište nám


Kontakty

Svaz chemického průmyslu
České republiky
Rubeška 393/7
190 00 Praha 9

IČ: 16193725
DIČ: CZ16193725

+420 283 290 786

SCHP ČR

Dobrovolné profesní sdružení podniků a institucí se vztahem k chemickému odvětví.
Spojte se zástupci svazu k osobnímu projednání atributů členství.
 

Telefon:+420 283 290 786

MAPA STRÁNEK   © 2020 SCHP ČR