Chemická recyklace se musí stát součástí způsobů využití plastových odpadů

V článku na tomto webu z 5.6.2018 „Ach ty statistiky: Produkce a odpady z plastů“ jsem zdůraznil, že prvořadým úkolem EK by měla jednotná metodika pro vykazování údajů o toku plastů. Stávající systém je předmětem kritiky i v Německu, které je považováno za lídra v EU v oblasti využití plastových odpadů.

V březnu 2019 byla EK přijata metodika pro vykazování jednotných a srovnatelných množství recyklovaných plastových odpadních obalů. Dosud se za míru recyklací vykazovala úprava odpadu na druhotnou surovinu na dotřid´ovací lince, v budoucnu se bude za recyklaci považovat skutečná výroba regranulátu.

Nově přijatý německý zákon o odpadech si vytýčil za cíl mj. i eliminaci neevidovaných dodavatelů obalů na trh, a tedy i neplatičů, jejichž zpracované množství plastů se ve statistikách neobjevilo. Tyto změny, včetně eliminace černých pasažérů, by mohly ukázat, zda jsme byly v roce 2016, jako ČR, Mistry Evropy v recyklacích plastových odpadů z obalů oprávněně.

Ke zlepšení statistických údajů o toku plastů spojily síly Globální plastikářská aliance /GPA/, World Plastics Council s evropskými plastikářskými asociacemi a v únoru 2019 zadaly vypracování studie „Global Post-Consumer Plastic Flow“. První výstupy by měly být prezentovány na veletrhu Kunststoffe 2019 v Duesseldorfu.

I z těchto informací je patrné převažující zaměření EK na mechanické recyklace plastových odpadů. Přitom definici recyklace zpracovaly až po přijetí Strategie předsedové americké a evropské asociace recyklátorů plastů mechanickým principem – více na tomto webu 19.7.2018 Martina Jandusová „Globální definice „recyklace“ pro plasty je na světě“.

Ze zprávy OECD „Improving Markets for Recycled Plastics: Trends, Prospects and Policy Responses“, vydané v Paříži v roce 2018 vyplývá, že celosvětově bylo pouze necelá polovina odpadních plastů využita efektivně, když 14-18% bylo vytříděno pro recyklaci a 24% bylo využito energeticky. Mechanicky bylo recyklováno 30 % plastových odpadů v Evropě, 27 % v Japonsku a 10 % v USA.

Nejčastěji recyklovanými polymery jsou PET a HDPE s 19-85 % podílem, následují PP a PS 1-21 %. Přitom je občas i odborníky PS považován, zcela neoprávněně, za nerecyklovatelný plast. O podílu chemické recyklace není zmínka.

Plasty jsou většinou navrženy tak, aby byly trvanlivé, stabilní a obtížně rozložitelné. Pro některé aplikace / dopravní prostředky, stavebnictví, větrné elektrárny, elektronika, lékařství, sportovní potřeby/ se plasty vyztužují skleněnými nebo uhlíkovými plnivy a občas i pokovují. Hledají se způsoby jak tyto výrobky recyklovat.

Mechanicky se dají snadno recyklovat plasty s recyklačním trojúhelníkem 1-6, tj. PET, HDPE, PVC, LDPE, PP a PS. Vlastní mechanická recyklace čistých plastů je zvládnuta. Značný problém představují sběr a třídění dle typů a zejména garance kvality regranulátů v aplikacích pro styk s potravinami a pitnou vodou.

Zpráva OECD považuje za hlavní bariéry v širším využívání mechanických recyklací :

1.Ekonomické - vysoké náklady na sběr, třídění a vlastní regranulaci

- nekonkurenční cena regranulátu vůči panenskému plastu

- recyklací se zabývá mnoho menších firem bez zkušeností a bez laboratorního zázemí

2.Technické - neexistující nebo nedokonalé systémy sběru plastových odpadů / 2 miliardy obyvatel zeměkoule nemá možnost využívat sběrné systémy pro odpadní plasty/

- kontaminace s jinými materiály a s více než 100 typy plastů

- problematická aditiva v plastech - aplikuje se 21 – 33 milionů tun různých aditiv / 34 % změkčovadel, 28 % plniv, 13 % retardérů hoření, 6 % antioxidantů, 5 % tepelných stabilizátorů a 2 % barviv/.

- starší aplikace plastů s dnes již zakázanými aditivy,

- směsi s biodegradabilními plasty

- neexistující systémy pro sběr termosetů

- nízká kvalita regranulátů-zápach, barvy, chybějící certifikáty pro kontakt s potravinami a pitnou vodou

3. Environmentální - nebezpečná aditiva

- konkurence mezi mechanickou recyklací a energetickým využitím,

- nejasný původ plastů pro recyklaci

4. Regulační - vysoké náklady na klasifikaci odpadů

- ilegální obchody

Trh produktů z recyklací odpadů roste – vloni např. v Německu o 2,9 %. Největší světový dodavatel zařízení na mechanické recyklace plastů – rakouská firma EREMA vykázala za loňský rok tržby ve výši 180 milionů euro, což je 16 % nárust proti roku 2017.

Tématem největších plastikářských veletrhů v Kantonu a Duesseldorfu bude i cirkulární ekonomika. Specializovaný veletrh Plastic Recycling World Expo se uskuteční ve dnech 8.-9.52019 v americkém Clevelandu. Agentura AMI pořádá 18.-19.6 v Duesseldorfu konferenci Plastics Recycling Technology 2019.

Na obou těchto akcích budou prezentovány kromě mechanických recyklacích i chemické recyklace odpadních plastů za účasti finské petrochemické společnosti Neste, francouzského Totalu a kanadské Nova Chemical.

Petr Jarolímek informoval na tomto webu 12.4.2019 o vzniku nové chemické recyklační platformy pro Evropu. Cílem je rozvoj technologií „plasty zpět do plastů“ s využitím složitějšího plastového odpadu, který nelze mechanicky recyklovat a končí na skládkách nebo ve spalovnách.

Obdobně jako jiné konzultační firmy – Denkstatt, Deloitte, Accenture a McKinsey připomínají, že mechanicky zrecykovat 10 mil. tun odpadních plastů – cíl EU do roku 2025 - je nereálné. Pomoci musí chemická recyklace, kterou se dosud v Evropě využívá pouze 0,2 % odpadních plastů.

Chemickou recyklaci plastů definuje platforma Chemical Recycling Europe jako technologii, která přímo působí budˇ na směs polymerů nebo samotný polymer a přeměňuje je na užitečné produkty jako jsou monomery, základní chemikálie, alternativní palivo nebo jiné chemikálie. Více na www.chemicalrecyclingeurope.eu.

Agentura McKinsey publikovala globální prognózu na tok plastů v roce 2030. Očekává výrobu 560 mil. tun plastů, výskyt plastových odpadů ve výši 440 mil. tun., z toho se bude 18 % skládkovat, 31 % využívat energeticky a 50 % se vytřídí na recyklaci. Mechanické recyklace by měly dosáhnout 22 % podílu, chemická recyklace 17 %, v tom demonomerizace by se měla podílet 4 %, pyrolýza 13 %. Ztráty v procesech by měly dosáhnout 11 % plus jedno procento by mělo skončit v nekontrolovaných odpadech.

Na již zmiňované tiskové konferenci Plastics Europe Deutschland prezentoval výkonný ředitel BKV závěry ze 170 stránkové studie „Thermal Process for Feedstock Recycling of Plastics Waste“, která je k dispozici na www.bkv-gmbh.de za 500 euro. Analyzovali literární data z 84 procesů chemické recyklace odpadních plastů z komunálních odpadů, z drtě z likvidace automobilů a elektropřístrojů. Technologie chemických recyklací byly rozděleny na:

• Zplyňování na pevném a fluidním loži

• Zplyňování v unášeném proudu

• Pyrolýzu

Nákladově vycházela jako nejpříznivější technologie pyrolýzy, která je konkurenceschopná i vůči energetickému spalování. Technologie ještě vyžadují několikaletý výzkum, lze očekávat vyšší realizační náklady.

Situaci v řešení chemických recyklací v ČR jsem popsal v článku „Workshop České plastikářské platformy zacílil na chemickou recyklaci“, publikovaném na tomto webu dne 14.12.2018. Na konferenci ICCT v Mikulově dne 16.4.2019 prezentoval František Svoboda z Unicre představu PKN Litvínov k chemické recyklaci plastů.

V polovině dubna oznámil významný výrobce styrenu a polystyrenových hmot - firma Ineos Styrolution úspěšný zkušební provoz výroby panenského PS ze 100% styrenu z depolymerizace PS odpadů v závodě v Antwerpách. Obdobné zprávy zazněly již dříve od společností, BASF, Neste, MOL, DSM, Total.

Problematikou chemických recyklací plastů se v USA zabývá 60 společností. Ani asijští výrobci plastů nezůstávají pozadu. Chemická recyklace odpadních plastů tak přispěje k cirkulární ekonomice. Uznání EK se určitě dočká.

Foto: ilustrační foto/pixabay