Aktualizované stanovisko Svazu chemického průmyslu ČR k revizi nařízení CLP

Hlavní změnou nařízení CLP, která je uvedená ve Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek, je zavedení nových tříd nebezpečnosti, např.  pro endokrinní disruptory, látky PBT a vPvB.  Tato změna bude mít významný dopad nejen na chemický průmysl, ale i „dominový efekt“ na navazující odvětví zpracovatelského průmyslu (výroba pesticidů, hraček, kosmetiky, zdravotnických prostředků,…). Ze studie zadané Cefic vyplynulo, že navrhovaná změna nařízení CLP spolu s rozšířením obecného přístupu k řízení rizik mohou ovlivnit až 12 000 látek a může to vést k nedostupnosti některých výrobků pro spotřebitele a profesionální uživatele. Je proto nutné provést hodnocení dopadu revize nařízení CLP na navazující sektory zpracovatelského průmyslu a na strategické a zásadní hodnotové řetězce, což pomůže při zjištění možného negativního dopadu revize nařízení CLP na tyto řetězce.  

Navrhované změny nařízení CLP musí být nejprve odsouhlaseno na úrovni globálního systému UN GHS, na kterém je nařízení CLP založeno. Provádění jednostranných změn na úrovni EU, které se odchylují od globálního standardu, může narušit globální hodnotové řetězce a vytvořit překážku volného pohybu zboží. I když je možné, aby EU navrhla po změně nařízení CLP stejnou změnu v systému UN GHS, neexistuje žádná záruka, že bude přijata všemi stranami. To by znamenalo nutnost další změny nařízení CLP, aby bylo v souladu s mezinárodním standardem.

Zavedení nových tříd nebezpečnosti do nařízení CLP nemá v současné době z hlediska veřejného zdraví a životního prostředí žádný význam, protože nařízení REACH již reguluje všechny látky, na které by se vztahovalo zavedení nových tříd nebezpečnosti.

Výsledkem postupu změn od globálního k evropskému je, že informace o chemické bezpečnosti zůstávají harmonizovány na globální úrovni bez regionálních odchylek a je zamezeno vícenásobným změnám nařízení CLP za účelem přizpůsobení systému UN GHS.

Je potřeba, aby kritéria pro látky narušující endokrinní systém odpovídala definici těchto látek podle Světové zdravotnické organizace (WHO). Tato definice představuje globální, vědecky podložený základ pro identifikaci látek s vlastnostmi narušujícími endokrinní systém. Používá se již také v právních předpisech EU, které regulují používání přípravků na ochranu rostlin a biocidů. Je proto důležité zachovat tuto definici jako základ pro budoucí definici pro kategorie 1 a 2.  Změna nařízení CLP tak bude postavena na kritériích založených na důkazech, která jsou v souladu s ostatními právními  předpisy EU.

Jednou z možných změn nařízení CLP je identifikace a označování látek s vlastnostmi mobilní (M) a vysoce mobilní (vM). Je důležité, aby ke klasifikaci látek jako „mobilní“ podle nařízení CLP bylo umožněno použit další data. Technické a politické diskuse v posledních letech potvrdily absenci spolehlivé a robustní metodiky, která by umožnila rozhodnout, zda lze látku klasifikovat jako mobilní nebo vysoce mobilní. Z tohoto důvodu je potřeba použít další údaje a přístup založený na průkaznosti důkazů. K rozhodování o třídě nebezpečnosti, která je obtížně identifikovatelná, bude použit přístup založený na průkaznosti důkazů.

 V souvislosti s digitalizací je potřeba více podporovat používání digitálních štítků. Revize nařízení CLP je příležitostí k modernizaci označování obalů.  Větší využívání digitalizovaných štítků spolu se  zachováním základních bezpečnostních informací na štítcích nebo obalech by umožnilo poskytovat online další informace o rizicích, bezpečnosti a složení výrobků  v mnoha různých jazycích. Digitální formáty umožní spotřebitelům získat více informací o bezpečném použití a v mnoha jazycích, než je to možné na štítku nebo obalu.  Méně informací na štítku bude pro uživatele jednodušší a srozumitelnější.

 Velmi důležité je zajištění dostatečných přechodných období pro implementaci změn.  Zavedení nových tříd nebezpečnosti bude vyžadovat reklasifikaci a nové označování všech látek. Jakmile budou látky reklasifikovány a přeznačeny, budou muset být následně reklasifikovány a přeznačeny směsi s obsahem těchto látek. Výrobci směsí nejprve potřebují informace o nové klasifikaci látky, než budou moci aktualizovat informace o bezpečnosti směsí, proto jsou pro látky a směsi nutná 2 různá navazující přechodná období: alespoň 2 roky pro látky a 3 roky pro směsi. Všichni výrobci tak budou mít dostatečný čas na implementaci změn.

V posledních letech došlo ke značnému rozšíření tzv. online tržišť, kde se prodávají chemické látky a směsi. Je třeba zajistit, že online tržiště splňují požadavky nařízení CLP a kontrolní orgány vymáhají   jejich dodržování online prodejci.  Online tržiště nejsou definována ani jako „hospodářské subjekty“, ani jako „dovozci“. V důsledku toho kontrolní orgány členských států EU nemohou vymáhat předpisy EU týkající se chemické bezpečnosti u zboží prodávaného online, zejména pokud jsou online tržiště registrována mimo EU. Pokud budou online platformy zodpovědné za prodávané zboží, posílí to bezpečnost spotřebitelů.

Implementace změn nařízení CLP bude znamenat další práci pro agenturu ECHA, je proto třeba zajistit, že ECHA má dostatečné zdroje včetně odborných zdrojů.  Zavedení nových tříd nebezpečnosti do nařízení CLP bude vyžadovat, aby ECHA a členské státy výrazně zvýšily své zdroje kvůli větší pracovní zátěži a provádění nových požadavků. Výbor pro posuzování rizik ECHA bude také muset rozvíjet nové oblasti odborných znalostí, aby mohl poskytovat rady ohledně nových tříd nebezpečnosti. Realizace těchto opatření zajistí, že ECHA bude mít pracovní sílu a znalosti na splnění politických cílů a jejich implementaci.