2023

K udělení ocenění Osobnost české chemie 2023 byl in memoriam nominován Ing. Ladislav Novák, Ph.D., bývalý ředitel SCHP ČR. O ocenění se uvažovalo ještě za jeho života a převzít ho měl na letošním Večeru, ale osud zasáhl jinak.

Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou (fakultu potravinářské a biochemické technologie) a získal zde titul inženýra v roce 1975. Své vědomosti uplatnil nejprve v podniku Pražského masného průmyslu a poté OZO Inspekta. Od roku 1987 působil jako ředitel pro prodej a marketing (poté i jako generální ředitel) v prvním joint venture v tehdejší ČSSR založený s dánskou firmou Senetek A/S na výzkum, výrobu, prodej a marketing kolon a sorbentů pro HPLC, biotechnologií a lékařské diagnostiky. Poté prošel několika tradingovými společnostmi (Tessek, Tradecontrol a Landia), aby v roce 2003 nastoupil jako ředitel na Svaz chemického průmyslu ČR. Práce pro Svaz byla vyvrcholením jeho profesní kariéry, kde využil všechny své pracovní a životní zkušenosti. Funkci vykonával až do svého odchodu do důchodu. Po odchodu do důchodu se nadále angažoval v chemickém průmyslu a to jako konzultant společnosti BASF a předseda řídícího výboru České technologické platformy pro udržitelnou chemii, kde spolupracoval aktivně i s několika dalšími národními technologickými platformami, a kdy i na tomto poli se mu podařilo dosáhnout vynikajících výsledků a pokračovat v aktivní spolupráci se Svazem chemického průmyslu ČR. Jeho působení se výrazně promítlo i do práce a činnosti chemického průmyslu ne pouze na národní, ale i celoevropské a globální bázi. Svou prací a vystupováním si získal uznání a důvěru nejen u státních orgánů, ale i v institucích EU. Snažil se, aby chemický průmysl byl vnímán jako jeden ze základních kamenů národního hospodářství i v prostředí významné regulace a trendů defosilizace. Byl nejen výborným lídrem a manažerem, ale také byl založením i životní filosofií sportovec. Všechna pozitiva, jako je soutěživost, tah na branku a kolektivní práce k dosažení cíle prosazoval i ve své profesní práci. Jeho pracovní nasazení a oddanost byla vždy obdivuhodná a jeho práce byla vždy výsledkem neúnavného úsilí. Jeho přítomnost zde bude nepochybně velmi chybět a jeho památka zůstane navždy v našich srdcích.

Doc. Ing. Bohumír Dvořák, CSc. své vysokoškolské studium ukončil v roce 1961 na VŠCHT Praha a celoživotně působil a stále působí na Katedře (později Ústavu) organické technologie ve skupině prof. Josefa Paška. Profesně se orientoval na vývoj, výrobu a studium vlastností kovových nosičových katalyzátorů, především na bázi mědi a kobaltu. Pedagogicky se profiloval ve výuce technologicky orientovaných specializačních předmětů, vedení laboratoří a závěrečných prací. Vychoval též řadu doktorandů. V období 1991-1997 působil v roli proděkana fakulty. Nejvýraznějších úspěchů dosáhl při vývoji průmyslových katalyzátorů, což je oblast, která mu přinesla velké uznání v aplikační sféře a více než padesátiletou, dosud trvající spolupráci s průmyslovými podniky – výrobcem katalyzátorů v Litvínově a producentem aminů v BC-MCHZ. V rámci této spolupráce např. připravil podklady pro výrobnu Cu-katalyzátoru, jejíž zkušební provoz byl zahájen ve II. polovině r. 1989 v CHZ Litvínov a jejíž produkty jsou aplikovány již více než 30 let ve výrobně anilinu v BC-MCHZ Ostrava a od r. 2005 také v závodě Tokuyama v Japonsku.

Ing. Přemysl Antecký, MBA vystudoval chemické inženýrství na pražské Vysoké škole chemicko-technologické. Po svém absolutoriu v roce 1983 nastoupil do Moravských chemických závodů (právního předchůdce společnosti BorsodChem MCHZ) v Ostravě a s touto firmou spojil 40 let svého profesního života. V MCHZ začal nejprve pracovat jako obsluha ve výrobně fenolických pryskyřic, následně jako výrobní dispečer, technolog výroby vodíku a vedoucí oddělení řízení výroby. Po absolvování odborné stáže v Japonsku působil jako vedoucí odboru řízení a kontroly jakosti a pod jeho vedením byly ve firmě postupně implementovány principy systému řízení jakosti, environmentálně-bezpečnostního systému řízení a Responsible Care. Členem vedení společnosti se stal v roce 1998, kde se z pozice technického ředitele aktivně podílel na technologické transformaci firmy směřující k rozvoji aminové chemie. Pod jeho vedením realizovaly projektové týmy intenzifikaci výroby anilinu na úroveň 165 kt/r a prodej licence stejné technologie do Japonska. Svůj důsledný manažerský přístup zaměřený na projektové řízení,  trvalé zlepšování výkonnosti a zavádění inovací do provozní praxe rovněž úspěšně aplikoval při celkovém řízení společnosti z pozice jejího generálního ředitele a jednatele. Během celé své manažerské kariéry velmi podporoval nejen vzdělávání chemického dorostu, ale i celkovou popularizaci průmyslové chemie mezi širokou veřejností v rámci Moravskoslezského kraje.

Ing. Karel Bláha, CSc. je absolventem VŠCHT Praha, obor organická chemie. Absolvoval postgraduální kurzy v tuzemsku i v zahraničí se zaměřením na průmyslovou toxikologii a hodnocení rizik chemických látek a studijní pobyt v USA na University of Arizona. Na začátku profesní kariéry pracoval v ČSAV a Státním zdravotním ústavu  jako vědecký pracovník v oboru experimentální toxikologie. Je autorem a spoluautorem více než 50 původních prací publikovaných v národních i mezinárodních časopisech a sdělení na mezinárodních konferencích.  Nejdelší část své profesní kariéry strávil ve vedoucích funkcích na Ministerstvu životního prostředí. Byl členem týmu vyjednávacího přistoupení České republiky do EU, vedoucím delegace v pracovní skupině Rady EU pro přípravu nařízení REACH a dlouholetým členem správní rady ECHA.  Je členem  Výboru REACH Evropské komise a  členem pracovní skupiny Rady EU  pro mezinárodní otázky životního prostředí za Českou republiku. Významné jsou jeho mezinárodní aktivity při zastupování ČR na mezinárodních fórech v oblasti ochrany životního prostředí- výkon funkce kontaktního místa pro mezinárodní úmluvy - Rotterdamskou úmluvu o postupu předchozího souhlasu při dovozu a vývozu nebezpečných chemických látek,  Stockholmskou úmluvu o persistentních organických polutantech a  Úmluvu o přeshraničních účincích průmyslových havárií. Byl vedoucím delegace ČR na  konferencích smluvních stran těchto úmluv,  v Chemickém programu OECD, delegátem  ČR v inciativě SAICM.

JUDr. Zdeněk Černý, MBA absolvoval v roce 1987 Právnickou fakultu UK Praha a následně v roce 1989 na stejné škole absolvoval státní rigorózní zkoušku a získal titul JUDr. V roce 1991 absolvoval postgraduální studium a v roce 2011 Profesní vzdělávací program MBA se specializací Commercial Law.

Jmenovaný pracuje v chemickém průmyslu více jak 26 let. Od roku 1997 do roku 2004 vykonával funkci předsedy Odborového svazu chemie ČR a od roku 2004 do konce měsíce června 2023 působil ve funkci nově vytvořeného Odborového svazu ECHO, který vznikl sloučením Odborového svazu chemie ČR a Odborového svazu energetiky. Mimo tato pracovní zařazení byl od roku 2004 do října 2020 dlouholetým členem a místopředsedou dozorčí rady Unipetrol, a.s. a zároveň členem Výboru pro správu společnosti a HR. Od června 2014 do konce roku 2016, byl též členem a předsedou DR Česká rafinérská, a.s.

V průběhu působení v chemickém průmyslu se podílel na zpracování sociálních plánů ke zmírnění sociálních dopadů, spojených se snižováním počtu zaměstnanců v chemickém průmyslu a významně přispěl ve spolupráci se Svazem chemického průmyslu ČR k vybudování bezproblémového odvětvového sociálního dialogu v chemickém průmyslu.

RNDr. Petr Pikal vystudoval Karlovu univerzitu, Přírodovědeckou fakultu, obor Anorganická chemie v Praze a následně pracoval v Akademii věd, kde působil v rámci „Studijního pobytu“. V Precheze se věnoval výzkumu pestrých pigmentů a magnetických oxidů železa. Pestrým pigmentům se intenzivně věnoval až do roku 2005 s malou odbočkou k vedoucímu výzkumu počátkem 90. let. Spolu s ostatními kolegy z jeho týmu stanovili podmínky kalcinace pro získání různých odstínů železitých červení. Z toho pak vyplynula výroba TP200 – nového výrobku. Obecně se v té době znalosti o kalcinaci železitých pigmentů posunuly výrazným způsobem kupředu. Od roku 2005 se začal více věnovat titanové bělobě a nepigmentovým druhům oxidu titaničitého. Zabýval se vybavením poloprovozu a výzkumu novými zařízeními včetně termické analýzy. S tím souvisel i vývoj fotokatalytických a katalytických druhů anatasu a také rutilového materiálu využitelného pro UV absorbéry. RNDr. Petr Pikal se od roku 2007 věnuje záležitostem TDMA (Asociace výrobců titanové běloby), stal se členem skupiny Nanomateriálů a nanopigmentů, členem vědeckého výboru, a nakonec i předsedou analytické skupiny.