Podnikatelské prostředí v ČR

Česká republika představuje malou a otevřenou ekonomiku s velmi omezenými surovinovými zdroji, která je závislá na exportu zboží a služeb. Hlavním zdrojem růstu tuzemské ekonomiky je tak zvyšování objemu exportu. Celková úspěšnost České republiky v rámci EU i ve světě je tedy velmi závislá na exportní výkonnosti našich podniků. Porovnání podílu vývozu na jednoho obyvatele mezi srovnatelnými zeměmi EU a Českou republikou vyznívá pro nás zatím dost nepříznivě. Náš vývoz se pohybuje kolem 3 tis. EUR, zatímco srovnatelné země jako Belgie, Dánsko či Rakousko a Švédsko dosahují čtyř až pětinásobných hodnot. Strategickým cílem tedy musí být vyvážet několikrát více a tak dosáhnout úrovně srovnatelně velkých zemí EU.

Strategickým cílům však neodpovídá vytvářené podnikatelské prostředí. České podnikatelské subjekty jsou často vystavovány nadměrné byrokratické zátěži, což se projevuje zejména množstvím zákonných norem, nejednotným výkladem zákonů a dalších pravidel stanovených státní mocí a přemírou různých regulatorních orgánů. Zde je třeba zmínit i vysoký podíl přesahů naší a evropské legislativy, kde naše zákony a předpisy jsou přísnější těch evropských.

Stát přerozděluje stále vyšší a vyšší finanční prostředky prostřednictvím veřejných rozpočtů. Vytváří tak živnou půdu pro prostředí, které je zatíženo korupčním jednáním. Přes pozitivní kroky, jako je snížení daně z příjmu pro letošní rok a předpokládané snížení pro další roky, jsou zde další skutečnosti – např. zvyšující se minimální mzda, zvýšení základu pro platby zdravotního a sociálního pojištění, nepřiměřený růst energií či zákon o zaměstnanosti – které podnikatelské prostředí zhoršují.

Po snížení daňového zatížení (myšlena je nejen daň z příjmu, ale i odvody na sociální a zdravotní pojištění) by pak podnikům zůstaly větší finanční prostředky na jejich rozvoj, na investice do vědy a výzkumu a na získávání nových pracovníků, což je pro chemický průmysl, který patří mezi průmysly s nejvyšším počtem inovací a vlivem na všechny navazující průmysly, naprosto zásadní. Chemický průmysl je při tom třetím největším průmyslem v České republice, který vytváří zhruba 13% HDP a zaměstnává kolem 150 tisíc lidí – a to obzvláště v regionech s vysokou nezaměstností.

Takže, méně regulace a zasahování státu, více atraktivních pobídek pro možné investory. To je to, co potřebuje chemický průmysl.

Ladislav Novák
ředitel SCHP ČR